{"id":7087,"date":"2025-08-27T15:22:26","date_gmt":"2025-08-27T13:22:26","guid":{"rendered":"https:\/\/hicp.cz\/?p=7087"},"modified":"2025-08-30T12:33:45","modified_gmt":"2025-08-30T10:33:45","slug":"semtex-legendarni-ceska-plasticka-trhavina-kompletni-pribeh-vynalezcu-a-stolete-historie-tovarny-explosia","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/hicp.cz\/?p=7087","title":{"rendered":"Semtex: Legend\u00e1rn\u00ed \u010desk\u00e1 plastick\u00e1 trhavina \u2013 kompletn\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh vyn\u00e1lezc\u016f a stolet\u00e9 historie tov\u00e1rny Explosia"},"content":{"rendered":"

Semtex: Legend\u00e1rn\u00ed \u010desk\u00e1 plastick\u00e1 trhavina \u2013 kompletn\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh vyn\u00e1lezc\u016f a stolet\u00e9 historie tov\u00e1rny Explosia<\/h1>\n

Odkryjte fascinuj\u00edc\u00ed historii nejslavn\u011bj\u0161\u00ed \u010desk\u00e9 v\u00fdbu\u0161niny, dramatick\u00e9 osudy jej\u00edch vyn\u00e1lezc\u016f a stolet\u00ed v\u00fdvoje pardubick\u00e9ho chemick\u00e9ho pr\u016fmyslu<\/em><\/p>\n

Pardubice – m\u011bsto chemie a rodisko sv\u011btov\u00e9ho vyn\u00e1lezu<\/h2>\n

Pardubice jsou naz\u00fdv\u00e1ny m\u011bstem chemie d\u00edky dlouh\u00e9 tradici chemick\u00e9ho pr\u016fmyslu a v\u00fdznamn\u00fdm objev\u016fm, mezi kter\u00e9 pat\u0159\u00ed plastick\u00e1 trhavina Semtex. Tento \u010desk\u00fd vyn\u00e1lez, kter\u00fd zm\u011bnil sv\u011bt pr\u016fmyslov\u00fdch i vojensk\u00fdch trhavin, stoj\u00ed za prac\u00ed \u010desk\u00fdch chemik\u016f Stanislava Brebery a Radima Fuk\u00e1tka v pardubick\u00e9 Explosii.<\/p>\n

Historie zalo\u017een\u00ed tov\u00e1rny Explosia (1918-1924)<\/h2>\n

Pot\u0159eba samostatn\u00e9 v\u00fdroby v\u00fdbu\u0161nin<\/h3>\n

Po vzniku \u010ceskoslovenska v roce 1918 vznikla akutn\u00ed pot\u0159eba samostatn\u00e9 v\u00fdroby v\u00fdbu\u0161nin pro obranu mlad\u00e9ho st\u00e1tu. P\u0159ed prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lkou se v\u00fdbu\u0161niny vyr\u00e1b\u011bly na \u00fazem\u00ed alpsk\u00fdch zem\u00ed P\u0159edlitavska. Na \u010desk\u00e9m a slovensk\u00e9m \u00fazem\u00ed byly de facto pouze dv\u011b tov\u00e1rny: A. G. Dynamit Nobel v Bratislav\u011b a men\u0161\u00ed tov\u00e1rna v Z\u00e1mc\u00edch u Roztok.<\/p>\n

Zalo\u017een\u00ed spole\u010dnosti a v\u00fdb\u011br lokality<\/h2>\n

Po mnoha jedn\u00e1n\u00edch ud\u011blilo ministerstvo financ\u00ed 27. \u00fanora 1920 p\u0159edb\u011b\u017en\u00e9 zmocn\u011bn\u00ed k monopoln\u00ed v\u00fdrob\u011b v\u00fdbu\u0161n\u00fdch l\u00e1tek a 23. b\u0159ezna 1920 se konala ustavuj\u00edc\u00ed valn\u00e1 hromada \u010ceskoslovensk\u00e9 akciov\u00e9 tov\u00e1rny na l\u00e1tky v\u00fdbu\u0161n\u00e9 Praha, od roku 1934 nazvan\u00e9 Explosia.<\/p>\n

Dom\u00e1c\u00ed kapit\u00e1l vlastnil 52 procent akci\u00ed tov\u00e1rny, zahrani\u010dn\u00ed investo\u0159i pak zbyl\u00fdch 48 procent.<\/p>\n

Ing. architekt V. Je\u017eek, kter\u00fd b\u011bhem prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky doj\u00ed\u017ed\u011bl pravideln\u011b do Rybitv\u00ed u Pardubic, si po v\u00e1lce vzpomn\u011bl na rovn\u00fd a m\u00e1lo zalidn\u011bn\u00fd ter\u00e9n mezi Rosicemi nad Labem a Rybitv\u00edm pobl\u00ed\u017e \u0159eky Labe. Kdy\u017e v\u0161ak komise m\u00edsto prozkoumala, bylo nevhodn\u00e9 kv\u016fli p\u0159\u00edli\u0161n\u00e9 vlhkosti a hust\u00e9mu zalidn\u011bn\u00ed.<\/p>\n

Kdy\u017e v\u0161ak cht\u011bli oblast opustit, o kus d\u00e1l zahl\u00e9dli ter\u00e9n, kter\u00fd spl\u0148oval v\u0161echny podm\u00ednky: „Byl pom\u011brn\u011b rozhlehl\u00fd a vhodn\u00e1 oblast pokra\u010dovala i za silnic\u00ed ‚v Hork\u00e1ch‘. Tak\u00e9 osam\u011bl\u00e1 poloha semt\u00ednsk\u00fdch pozemk\u016f, pom\u011brn\u00e1 izolovanost od obytn\u00fdch staven\u00ed, odvod\u0148ovac\u00ed strouha a \u00fapln\u011b polokruhov\u00e9 uzav\u0159en\u00ed ter\u00e9nu lesem, to v\u0161e bylo tak ne\u010dekan\u011b v\u00fdhodn\u00e9, \u017ee se oba \u010dlenov\u00e9 komise r\u00e1zem rozhodli prosazovat toto m\u00edsto pro stavbu tov\u00e1rny proti v\u0161em p\u0159edchoz\u00edm n\u00e1vrh\u016fm.“<\/em><\/p>\n

\"\" \"\" \"\"<\/p>\n

V\u00fdstavba tov\u00e1rny (1921-1924)<\/h2>\n

Na stavb\u011b se za\u010dalo pracovat v roce 1921. Takto vzpom\u00ednal na sv\u00e9 p\u016fsoben\u00ed v tov\u00e1rn\u011b Ing. Otakar Rosam:<\/p>\n

„V tov\u00e1rn\u011b byl jsem p\u0159i zakl\u00e1d\u00e1n\u00ed, p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed nutn\u00fdch d\u011bln\u00edk\u016f k p\u0159edb\u011b\u017en\u00fdm prac\u00edm p\u0159i v\u00fdrob\u011b oplocen\u00ed, stavb\u011b vle\u010dky, vypl\u00e1cel d\u011bln\u00edky, obhospoda\u0159oval pole a lesy, k\u00e1celi jsme v lese m\u00edsta pro tov\u00e1rn\u00ed objekty, pro vle\u010dku. D\u0159\u00edv\u00ed z\u00edskan\u00e9 k\u00e1cen\u00edm bylo z \u010d\u00e1sti spot\u0159ebov\u00e1no p\u0159i stavb\u011b, z \u010d\u00e1sti srovn\u00e1no jako palivov\u00e9 d\u0159\u00edv\u00ed a spot\u0159ebov\u00e1no na stojany pro parovody.“<\/em><\/p>\n

\u017delezni\u010dn\u00ed koleje vedly do tov\u00e1rny hned od roku 1920, kdy se sem vozil jak materi\u00e1l na stavbu, tak pozd\u011bji z\u00e1soby surovin.<\/p>\n

Na pozemku o rozloze 1,8 km\u00b2 vyrostlo celkem 218 tov\u00e1rn\u00edch objekt\u016f, 43 000 m\u00b2 \u010dinila zastav\u011bn\u00e1 plocha.<\/p>\n

Organizace v\u00fdroby podle barevn\u00e9ho ozna\u010den\u00ed<\/h2>\n

Pro snadn\u011bj\u0161\u00ed orientaci bylo provedeno p\u0159ehledn\u00e9 rozli\u0161en\u00ed tov\u00e1rn\u00edch odd\u011blen\u00ed p\u00edsmeny a po\u0159adov\u00fdmi \u010d\u00edsly. Rozli\u0161en\u00ed napom\u00e1haly i vn\u011bj\u0161\u00ed znaky – u\u017eit\u00ed r\u016fzn\u00fdch barev p\u0159i n\u00e1t\u011brech oken, dve\u0159\u00ed:<\/p>\n

\u2022 Odd\u011blen\u00ed „A“ – v\u00fdroba nitroglycerinu a dynamit\u016f (\u010derven\u00fd n\u00e1t\u011br)
\n\u2022 Odd\u011blen\u00ed „B“ – v\u00fdroba bezd\u00fdmn\u00fdch prach\u016f (fialov\u00fd n\u00e1t\u011br)
\n\u2022 Odd\u011blen\u00ed „C“ – v\u00fdroba Dynamonu (modr\u00fd n\u00e1t\u011br)
\n\u2022 Odd\u011blen\u00ed „L“ – v\u00fdroba \u010dern\u00e9ho prachu (zelen\u00fd n\u00e1t\u011br)<\/p>\n

Ran\u00e1 produkce a prvn\u00ed \u00fasp\u011bchy (1922-1939)<\/h2>\n

Zah\u00e1jen\u00ed v\u00fdroby<\/h3>\n

Hned na ja\u0159e roku 1922 za\u010dala v\u00fdroba \u010dern\u00e9ho a z\u00e1palnicov\u00e9ho prachu, v srpnu potom br\u00e1ny tov\u00e1rny opustily prvn\u00ed tuny dynamonu. O rok pozd\u011bji se v\u00fdroba \u010dern\u00e9ho prachu rozjela naplno, p\u0159idal se i tritol a kyselina pikrov\u00e1.<\/p>\n

V odd\u011blen\u00ed L se vyr\u00e1b\u011bl \u010dern\u00fd prach z d\u0159ev\u011bn\u00e9ho uhl\u00ed, kter\u00e9 se z\u00edsk\u00e1valo destilac\u00ed ol\u0161ov\u00e9ho d\u0159eva a mlelo se se s\u00edrou. Pro civiln\u00ed \u00fa\u010dely se vyr\u00e1b\u011bl hrubozrnn\u00fd trhac\u00ed prach, jemnozrnn\u00fd prach loveck\u00fd a z\u00e1palnicov\u00fd. Pro vojensk\u00e9 \u00fa\u010dely se vyr\u00e1b\u011bl trhac\u00ed a tzv. \u010dasovac\u00ed prach, kter\u00fd slou\u017eil k v\u00fdrob\u011b d\u011blost\u0159eleck\u00e9 munice.<\/p>\n

Rekordn\u00ed rok 1930<\/h3>\n

V roce 1930 se popt\u00e1vka po vojensk\u00e9m prachu zv\u00fd\u0161ila oproti roku p\u0159edchoz\u00edmu o 5 milion\u016f korun a rok 1930 se do odbytu i v\u00fdroby stal rokem rekordn\u00edm.<\/p>\n

Krize a obnova<\/h3>\n

V roce 1931 se d\u016fsledky krize projevily i v Explosii. O pr\u00e1ci p\u0159i\u0161la t\u00e9m\u011b\u0159 polovina zam\u011bstnanc\u016f z tehdej\u0161\u00edch v\u00edce ne\u017e 1800. Ke zv\u00fd\u0161en\u00ed zam\u011bstnanosti do\u0161lo op\u011bt na konci roku 1934, nebo\u0165 \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edce stoupal z\u00e1jem o vojensk\u00e9 v\u00fdbu\u0161niny.<\/p>\n

Dva roky p\u0159ed vypuknut\u00edm v\u00e1lky u\u017e tov\u00e1rna jela ve v\u00e1le\u010dn\u00e9m provozu, po\u010det zam\u011bstnanc\u016f stoupl na \u010dty\u0159n\u00e1sobek oproti roku 1933.<\/p>\n

Obdob\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky (1939-1945)<\/h2>\n

N\u011bmeck\u00e1 kontrola<\/h3>\n

Po okupaci se Explosia dostala pod nadvl\u00e1du n\u011bmeck\u00e9ho kapit\u00e1lu a byla za\u010dlen\u011bna do n\u011bmeck\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 ekonomiky jako sou\u010d\u00e1st syndik\u00e1tu Zbrojovky Brno pod p\u0159\u00edmou kontrolou Aktiengesellschaft Reichswerke Hermann G\u00f6ring.<\/p>\n

Hlavn\u00edm akcion\u00e1\u0159em se stala Zbrojovka, zcela ovl\u00e1dan\u00e1 n\u011bmeckou kapit\u00e1lovou skupinou, z\u016fst\u00e1vali zde ale tak\u00e9 z\u00e1stupci \u017divnobanky, \u010cesk\u00e9 pr\u016fmyslov\u00e9 banky, Soci\u00e9t\u00e9 Centrale de Dynamite Paris nebo Imperial Chemical industries Ltd. London.<\/p>\n

Zm\u011bny ve v\u00fdrob\u011b<\/h3>\n

U v\u00fdroby prachu, z\u00e1palek a n\u00e1bojnic u vojensk\u00fdch v\u00fdbu\u0161nin se z \u010d\u00e1sti p\u0159e\u0161lo od zaveden\u00fdch \u010deskoslovensk\u00fdch vzor\u016f podle p\u0159\u00e1n\u00ed z\u00e1kazn\u00edka na v\u00fdrobu n\u011bmeck\u00fdch typ\u016f. Stoupala v\u00fdroba nitrocelul\u00f3zy, v r\u00e1mci Explosie se za\u010d\u00ednaly vyr\u00e1b\u011bt um\u011bl\u00e9 hmoty, celuloid, celuloidov\u00e1 lepidla.<\/p>\n

V roce 1941 Explosia p\u0159i\u0161la o m\u00edrov\u00fd program v\u00fdroby, z\u00e1rove\u0148 byla zah\u00e1jena nov\u00e1 produkce tritolu s pou\u017eit\u00edm rafinace vykrystalizov\u00e1n\u00edm p\u0159\u00edmo z odpadn\u00ed kyseliny.<\/p>\n

Odpor a sabot\u00e1\u017ee<\/h3>\n

„V Explosii, stejn\u011b jako ve v\u0161ech podnic\u00edch zbrojn\u00edho pr\u016fmyslu, byla snaha o jak\u00e9koliv naru\u0161ov\u00e1n\u00ed v\u00fdroby nebo po\u0159\u00e1dku velmi riskantn\u00ed, proto\u017ee podnik byl d\u00edky sv\u00e9mu vojensk\u00e9mu v\u00fdrobn\u00edmu programu pod p\u0159\u00edsn\u00fdm dohledem. P\u0159esto zde opakovan\u011b prob\u011bhly let\u00e1kov\u00e9 akce, doch\u00e1zelo k sabot\u00e1\u017e\u00edm, rozv\u00edjela se i diverzn\u00ed \u010dinnost. Za roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed let\u00e1k\u016f byli zat\u010den\u00ed mnoz\u00ed pracovn\u00edci. Felix Mann, Jaroslav Dvo\u0159\u00e1k a Bohumil Hor\u00e1k se ji\u017e z v\u011bzen\u00ed nevr\u00e1tili.“<\/em><\/p>\n

Nejv\u011bt\u0161\u00ed trag\u00e9die v\u00e1lky<\/h3>\n

K nejv\u011bt\u0161\u00edmu v\u00fdbuchu za dobu existence odd\u011blen\u00ed B do\u0161lo 7. ledna 1944, kdy se vzn\u00edtil prach v su\u0161\u00e1rn\u011b pu\u0161kov\u00e9ho prachu. Zem\u0159elo deset d\u011bln\u00edk\u016f a zni\u010deny byly mohutnou exploz\u00ed hned \u010dty\u0159i budovy.<\/p>\n

Pov\u00e1le\u010dn\u00fd rozvoj a vznik V\u00fdzkumn\u00e9ho \u00fastavu (1945-1954)<\/h2>\n

Obnova po v\u00e1lce<\/h3>\n

Jeden t\u00fdden po osvobozen\u00ed tov\u00e1rna nepracovala, pak se provoz op\u011bt rozjel. Podnik bylo pot\u0159eba postavit na nohy od \u00fapravy v\u00fdroby, zaji\u0161t\u011bn\u00ed surovin, a\u017e po o\u010distu v \u0159ad\u00e1ch veden\u00ed podniku i zam\u011bstnanc\u016f. Explosii p\u0159evzal N\u00e1rodn\u00ed zam\u011bstnaneck\u00fd v\u00fdbor.<\/p>\n

Po v\u00e1lce byl z\u0159\u00edzen n\u00e1rodn\u00ed podnik Synthesia, chemick\u00e9 z\u00e1vody. Krom\u011b Explosie a Synthesie se jeho sou\u010d\u00e1st\u00ed stala UMA a \u0159ada dal\u0161\u00edch men\u0161\u00edch chemick\u00fdch podnik\u016f.<\/p>\n

Zalo\u017een\u00ed V\u00fdzkumn\u00e9ho \u00fastavu pr\u016fmyslov\u00e9 chemie<\/h3>\n

V\u00fdznamnou sou\u010d\u00e1st\u00ed spole\u010dnosti Explosia se stal V\u00fdzkumn\u00fd \u00fastav pr\u016fmyslov\u00e9 chemie, kter\u00fd byl z\u0159\u00edzen rozhodnut\u00edm ministerstva chemick\u00e9ho pr\u016fmyslu k 1. lednu 1954. V\u00fdzkumn\u00e9mu \u00fastavu byla sv\u011b\u0159ena do spr\u00e1vy v\u00fdzkumn\u00e1 pracovi\u0161t\u011b n\u00e1rodn\u00edho podniku Synthesia a byli zde soust\u0159ed\u011bni odborn\u00edci z p\u016fvodn\u00edho v\u00fdzkumn\u00e9ho odd\u011blen\u00ed.<\/p>\n

\u010cinnost V\u00daPCH plynule nav\u00e1zala na \u010dinnost Odd\u011blen\u00ed R a X, kter\u00e9 byly pov\u011b\u0159eny v\u00fdzkumem, v\u00fdvojem a zkou\u0161en\u00edm v r\u00e1mci Explosie u\u017e od roku 1923.<\/p>\n

V\u00fdvoj Semtexu: Od vojensk\u00e9ho zad\u00e1n\u00ed k sv\u011btov\u00e9mu \u00fasp\u011bchu (1952-1965)<\/h2>\n

Supertajn\u00e9 zad\u00e1n\u00ed z roku 1952<\/h3>\n

V roce 1952 na z\u00e1klad\u011b po\u017eadavku Velitelstv\u00ed \u017eenijn\u00edho vojska byl zah\u00e1jen v\u00fdzkum a v\u00fdvoj plastick\u00e9 trhaviny, kter\u00e1 by mohla b\u00fdt zavedena do v\u00fdzbroje arm\u00e1dy. Byla po\u017eadov\u00e1na plastick\u00e1 trhavina s trhac\u00ed \u00fa\u010dinnost\u00ed vy\u0161\u0161\u00ed, ne\u017e m\u00e1 lisovan\u00fd trinitrotoluen, tv\u00e1rliv\u00e1 i za n\u00edzk\u00fdch teplot (-15\u00b0C), netvrdnouc\u00ed p\u0159i teplot\u011b nad 30\u00b0C a soudr\u017en\u00e1 i p\u0159i teplot\u011b +50\u00b0C.<\/p>\n

V\u00fdzkumem nov\u00e9 trhaviny byl pov\u011b\u0159en Ing. Stanislav Brebera.<\/p>\n

Prvn\u00ed \u00fasp\u011bchy a vojensk\u00e9 zkou\u0161ky<\/h3>\n

P\u0159i vojensk\u00fdch zkou\u0161k\u00e1ch se dob\u0159e osv\u011bd\u010dila plastick\u00e1 trhavina s ozna\u010den\u00edm Pl H 10. Na po\u010d\u00e1tku roku 1953 byla schv\u00e1lena do v\u00fdzbroje arm\u00e1dy a v roce 1954 m\u011bla b\u00fdt zah\u00e1jena jej\u00ed v\u00fdroba.<\/p>\n

Brizantn\u00ed krystalick\u00e1 trhavina hexogen byla nahrazena trhavinou pentrit vyr\u00e1b\u011bnou p\u0159\u00edmo v Semt\u00edn\u011b, nebo\u0165 hexogen se musel do \u010ceskoslovenska dov\u00e1\u017eet.<\/p>\n

P\u0159est\u011bhov\u00e1n\u00ed Brebery do Pardubic<\/h3>\n

V roce 1956 se Ing. Brebera p\u0159est\u011bhoval do Pardubic a nastoupil do V\u00fdzkumn\u00e9ho \u00fastavu pr\u016fmyslov\u00e9 chemie do skupiny v\u00fdvoje trhavin.<\/p>\n

Kl\u00ed\u010dov\u00e9 patenty<\/h3>\n

Prvn\u00ed patent na „pru\u017enou plastickou pentritovou trhavinu pro t\u00e1hl\u00e9 odminovac\u00ed n\u00e1lo\u017ee T\u00e1hlo A“ byl schv\u00e1len 31. prosince 1959.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed v\u00fdznamn\u00fd patent byl pod\u00e1n v b\u0159eznu roku 1960 na „pru\u017enou trhavinu pro t\u00e1hl\u00e9 n\u00e1lo\u017ee odminovac\u00edho prost\u0159edku Pruna 1“.<\/p>\n

Posledn\u00ed d\u016fle\u017eit\u00fd patent byl pod\u00e1n 31. prosince 1960 na „pevnou brizantn\u00ed trhavinu Cihla“. Autory patentu byli Fuk\u00e1tko, Vacek, Brebera a Mor\u00e1vek. T\u00edm byl dovr\u0161en v\u00fdvoj z\u00e1kladn\u00edch plastick\u00fdch trhavin v Semt\u00edn\u011b.<\/p>\n

Pr\u016fmyslov\u00e9 vyu\u017eit\u00ed a n\u00e1zev Semtex<\/h3>\n

V roce 1963 V\u00daPCH po\u017e\u00e1dal o povolen\u00ed pou\u017e\u00edvat plastickou trhavinu B1 tak\u00e9 pro pr\u016fmyslov\u00e9 \u00fa\u010dely, p\u0159edev\u0161\u00edm pro v\u00fdbuchov\u00e9 zpracov\u00e1n\u00ed kov\u016f pod n\u00e1zvem Formex 1 (Formable Explosive \u2013 tvarovateln\u00e1 trhavina).<\/p>\n

V roce 1965 byl \u010cesk\u00fd b\u00e1\u0148sk\u00fd \u00fa\u0159ad v Praze po\u017e\u00e1d\u00e1n, aby trhavina Formex 1 pod n\u00e1zvem Semtex 1 byla za\u0159azena do sortimentu pr\u016fmyslov\u00fdch trhavin jako trhavina pro zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pou\u017eit\u00ed.<\/p>\n

Semtex je akronym pro Semt\u00edn Explosive, znamen\u00e1 tedy trhavinu vyrobenou v Semt\u00edn\u011b. Byl m\u00edn\u011bn jako obecn\u00fd n\u00e1zev i pro dal\u0161\u00ed trhaviny ur\u010den\u00e9 pro zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pr\u016fmyslov\u00e9 pou\u017eit\u00ed s t\u00edm, \u017ee jednotliv\u00e9 druhy t\u011bchto semtex\u016f budou ozna\u010dov\u00e1ny \u010d\u00edslem nebo p\u00edsmeny.<\/p>\n

Trhavina Semtex 1 po men\u0161\u00edch \u00faprav\u00e1ch konzistence dostala ozna\u010den\u00ed Semtex 1A a vyr\u00e1b\u00ed se dodnes.<\/p>\n

Ing. Stanislav Brebera Csc. – vedouc\u00ed v\u00fdzkumu s uzn\u00e1n\u00edm<\/h1>\n

\"\"<\/p>\n

\u017divotopis a vzd\u011bl\u00e1n\u00ed<\/h2>\n

Ing. Stanislav Brebera, CSc. se narodil 10. srpna 1925 v P\u0159elou\u010di a zem\u0159el 11. kv\u011btna 2012 v Pardubic\u00edch.<\/h3>\n

V roce 1936 nastoupil na pardubick\u00e9 gymn\u00e1zium. V\u00e1le\u010dn\u00e9 studium bylo dramatick\u00e9:<\/p>\n

\u2022 Gymn\u00e1zium p\u016fvodn\u011b nes\u00eddlilo na sou\u010dasn\u00e9 Da\u0161ick\u00e9 ulici
\n\u2022 Za okupace museli se dvakr\u00e1t st\u011bhovat kv\u016fli n\u011bmeck\u00fdm okupant\u016fm
\n\u2022 Prvn\u00ed st\u011bhov\u00e1n\u00ed do budovy nyn\u011bj\u0161\u00ed elektrotechnick\u00e9 \u0161koly
\n\u2022 Druh\u00e9 st\u011bhov\u00e1n\u00ed na n\u00e1m\u011bst\u00ed Legi\u00ed (dnes Univerzita Pardubice)<\/p>\n

Konec roku 1943 byl kritick\u00fd – byli odvedeni a hrozilo jim nasazen\u00ed v N\u011bmecku, nakonec v\u0161ak z\u016fstali v Pardubic\u00edch. V roce 1944 mohl odmaturovat.<\/p>\n

Rozhodov\u00e1n\u00ed mezi chemi\u00ed a filozofi\u00ed<\/h3>\n

Po maturit\u011b \u010dekalo na mlad\u00e9ho Breberu \u017eivotn\u00ed rozhodnut\u00ed. Jak s\u00e1m vzpom\u00ednal: „Rozhodoval jsem se mezi chemi\u00ed a filozofi\u00ed. Zpo\u010d\u00e1tku m\u011b na gymn\u00e1ziu zaj\u00edmala sp\u00ed\u0161 chemie, ale pot\u00e9 jsem se za\u010dal zaj\u00edmat i o filozofii.“<\/em><\/p>\n

Nakonec zvolil chemii – rozhodnut\u00ed, kter\u00e9 zm\u011bnilo nejen jeho \u017eivot, ale tak\u00e9 d\u011bjiny \u010desk\u00e9 v\u011bdy.<\/p>\n

V\u011bdeck\u00e1 kari\u00e9ra<\/h2>\n

Po ukon\u010den\u00ed studia na Vysok\u00e9 \u0161kole chemicko-technologick\u00e9 v Praze nastoupil do vojensk\u00e9ho technick\u00e9ho v\u00fdzkumn\u00e9ho \u00fastavu v Praze, kde mu byla sv\u011b\u0159ena pr\u00e1ce na v\u00fdvoji plastick\u00e9 trhaviny.<\/p>\n

V roce 1956 se s rodinou p\u0159est\u011bhoval do Pardubic a nastoupil do V\u00fdzkumn\u00e9ho \u00fastavu pr\u016fmyslov\u00e9 chemie v Semt\u00edn\u011b. \u00dastav v t\u00e9 dob\u011b p\u016fsobil v r\u00e1mci podniku Synthesia, zahrnuj\u00edc\u00ed i z\u00e1vod Explosia – v\u00fdrobce v\u00fdbu\u0161nin.<\/p>\n

Pedagogick\u00e1 \u010dinnost<\/h3>\n

Po vyn\u00e1lezu Semtexu se Brebera v\u011bnoval teoretick\u00fdm prac\u00edm v oblasti plastick\u00fdch trhavin a pedagogick\u00e9 \u010dinnosti jako p\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed na \u00dastavu energetick\u00fdch materi\u00e1l\u016f na Univerzit\u011b Pardubice.<\/p>\n

Ing. Radim Fuk\u00e1tko CSc. – zapomenut\u00fd g\u00e9nius s tragick\u00fdm osudem<\/h1>\n

\"\"<\/p>\n

\u017divotopis a vzd\u011bl\u00e1n\u00ed<\/h3>\n

Ing. Radim Fuk\u00e1tko, CSc. se narodil 7. b\u0159ezna 1929 ve Vysok\u00e9m Vesel\u00ed a zem\u0159el 21. \u010dervna 2022 ve v\u011bku 93 let.<\/p>\n

V roce 1952 absolvoval Vysokou \u0161kolu chemicko-technologickou v Praze. V tomto roce za\u010dal pracovat ve VCHZ Synthesia n. p. na odd\u011blen\u00ed trhavin, kde byl pov\u011b\u0159en vedouc\u00edm pracovn\u00edkem Stanislavem Breberou vyvinout novou verzi p\u016fvodn\u00ed plastick\u00e9 vojensk\u00e9 trhaviny PLNP 10.<\/p>\n

Kl\u00ed\u010dov\u00e1 role p\u0159i v\u00fdvoji Semtexu<\/h3>\n

Pozd\u011bji se role obou koleg\u016f obr\u00e1tily a funkc\u00ed vedouc\u00edho pracovn\u00edka byl pov\u011b\u0159en Radim Fuk\u00e1tko. Jako vedouc\u00ed v\u00fdzkumn\u00edk pracoval Radim Fuk\u00e1tko ve V\u00fdzkumn\u00e9m \u00fastavu pr\u016fmyslov\u00e9 chemie a\u017e do roku 1968.<\/p>\n

Na patentn\u00edm listu jsou uvedena jm\u00e9na Fuk\u00e1tka, Vacka, Brebery a Mor\u00e1vka jako autor\u016f kl\u00ed\u010dov\u00e9ho patentu.<\/p>\n

Politick\u00e1 perzekuce po roce 1968<\/h3>\n

V roce 1968 byl z politick\u00fdch d\u016fvod\u016f vyhozen z pr\u00e1ce. Bohu\u017eel pro spoustu \u010dlen\u016f v\u00fdzkumn\u00fdch t\u00fdm\u016f plastick\u00fdch trhavin p\u0159i\u0161el neslavn\u00fd rok 1970 a vyrovn\u00e1v\u00e1n\u00ed \u00fa\u010dt\u016f z roku 1968. N\u011bkte\u0159\u00ed byli odejiti ze Semt\u00edna a do z\u00e1vodu se ji\u017e nikdy jako v\u00fdzkumn\u00edci a ani jako pracuj\u00edc\u00ed nevr\u00e1tili.<\/p>\n

Sv\u011bdectv\u00ed o manu\u00e1ln\u00ed pr\u00e1ci<\/h3>\n

Podle \u010cT24: „Vyn\u00e1lezce semtexu se od 70. let musel \u017eivit manu\u00e1ln\u00ed prac\u00ed“. Fuk\u00e1tko pracoval v lomech, stal se stavbyvedouc\u00edm a nakonec vedouc\u00edm trhac\u00edch prac\u00ed.<\/p>\n

Jeho syn Boris vzpom\u00edn\u00e1: „Byla mu odep\u0159ena role v\u00fdzkumn\u00edka, musel se \u017eivit rukama, a to t\u011b\u017ece nesl.“<\/em><\/p>\n

Radim Fuk\u00e1tko \u017eil 54 let v anonymit\u011b jako zapomenut\u00fd g\u00e9nius \u010desk\u00e9 v\u011bdy, p\u0159esto\u017ee jeho vyn\u00e1lez p\u0159inesl \u010ceskoslovensku obrovsk\u00e9 zisky.<\/p>\n

Doporu\u010dujeme dokument \u010cesk\u00e9 televize<\/h2>\n

https:\/\/www.ceskatelevize.cz\/porady\/11091597618-ceske-zazraky\/415235100081002\/<\/a><\/p>\n

<\/h2>\n

Explosia b\u011bhem normalizace a modern\u00ed \u00e9ry<\/h2>\n

Organiza\u010dn\u00ed zm\u011bny<\/h3>\n

V devades\u00e1t\u00fdch letech prob\u011bhly postupn\u011b organiza\u010dn\u00ed zm\u011bny, kter\u00e9 v roce 1997 vedly k rozhodnut\u00ed o p\u0159evodu odd\u011blen\u00ed chemick\u00e9ho in\u017een\u00fdrstv\u00ed do V\u00fdzkumn\u00e9ho \u00fastavu organick\u00fdch synt\u00e9z, v roce 1999 pak ke vzniku V\u00fdrobn\u011b obchodn\u00ed jednotky Explosia spojen\u00edm v\u00fdrobn\u00edch odd\u011blen\u00ed Explosie (n\u00e1zev obnoven v roce 1991), obchodn\u00edho odd\u011blen\u00ed a V\u00daPCH.<\/p>\n

Od roku 2002 je V\u00daPCH sou\u010d\u00e1st\u00ed akciov\u00e9 spole\u010dnosti Explosia.<\/p>\n

St\u00e1tn\u00ed vlastnictv\u00ed<\/h3>\n

Po \u0159ad\u011b slo\u017eit\u00fdch p\u0159\u00edpravn\u00fdch jedn\u00e1n\u00ed vl\u00e1da \u010cesk\u00e9 republiky dne 23. ledna 2002 rozhodla o majetkov\u00e9 \u00fa\u010dasti v Explosia a.s. s c\u00edlem zabezpe\u010dit strategick\u00e9 z\u00e1jmy obrany st\u00e1tu a vylou\u010dit bezpe\u010dnostn\u00ed rizika vypl\u00fdvaj\u00edc\u00ed z povahy jej\u00ed v\u00fdzkumn\u00e9 a v\u00fdrobn\u00ed \u010dinnosti.<\/p>\n

Sou\u010dasn\u00e1 v\u00fdroba a produkty Explosie<\/h2>\n

Pr\u016fmyslov\u00e9 trhaviny<\/h3>\n

Akciov\u00e1 spole\u010dnost Explosia je v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b mezin\u00e1rodn\u011b zn\u00e1m\u00fd a v\u00fdznamn\u00fd v\u00fdrobce pr\u016fmyslov\u00fdch trhavin, kter\u00e9 vyv\u00e1\u017e\u00ed do \u0159ady zem\u00ed Evropsk\u00e9 unie i mimo ni.<\/p>\n

V nab\u00eddce se daj\u00ed naj\u00edt:<\/h3>\n

\u2022 Sypk\u00e9 trhaviny dvoj\u00edho typu – pr\u00e1\u0161kov\u00e9 (krystalick\u00fd dusi\u010dnan amonn\u00fd s TNT) nebo trhaviny typu DAP (sm\u011bs granulovan\u00e9ho dusi\u010dnanu amonn\u00e9ho a oleje)
\n\u2022 Emulzn\u00ed trhaviny – pr\u016fmyslov\u00e9 trhaviny s vynikaj\u00edc\u00ed odolnost\u00ed v\u016f\u010di vod\u011b
\n\u2022 \u017delatinovan\u00e9 trhaviny – kategorie d\u016fln\u00edch skaln\u00edch trhavin
\n\u2022 D\u016fln\u011b bezpe\u010dn\u00e9 trhaviny – pro t\u011b\u017ebu uhl\u00ed v dolech s r\u016fznou m\u00edrou nebezpe\u010d\u00ed v\u00fdbuchu plyn\u016f<\/p>\n

Bezd\u00fdmn\u00e9 prachy a munice<\/h3>\n

Explosia vyr\u00e1b\u00ed tak\u00e9 dva z\u00e1kladn\u00ed typy st\u0159eln\u00fdch prach\u016f \u2013 jednoslo\u017ekov\u00e9 (nitrocelul\u00f3zov\u00e9) a dvouslo\u017ekov\u00e9 (nitroglycerinov\u00e9) prachy s r\u016fzn\u00fdm obsahem nitroglycerinu.<\/p>\n

Pro speci\u00e1ln\u00ed aplikace vyr\u00e1b\u00ed rovn\u011b\u017e trojslo\u017ekov\u00e9 prachy na b\u00e1zi nitroguanidinu s hlavn\u00edm pou\u017eit\u00edm ve 155mm a 125mm tankov\u00e9 munici. Pr\u00e1v\u011b celospaliteln\u00e9 hnac\u00ed n\u00e1pln\u011b by se m\u011bly na p\u0159elomu st\u00e9ho v\u00fdro\u010d\u00ed tov\u00e1rny st\u00e1t jedn\u00edm z hlavn\u00edch pil\u00ed\u0159\u016f spole\u010dnosti Explosia.<\/p>\n

Spole\u010dnost nab\u00edz\u00ed pod zna\u010dkou Lovex tak\u00e9 prachy ur\u010den\u00e9 pro reloading, kter\u00e9 jsou obl\u00edben\u00e9 u sportovn\u00edch st\u0159elc\u016f.<\/p>\n

Modern\u00ed bezpe\u010dnostn\u00ed produkty<\/h2>\n

V\u00fdzkumn\u00fd \u00fastav pr\u016fmyslov\u00e9 chemie, kter\u00fd je sou\u010d\u00e1st\u00ed spole\u010dnosti Explosia a.s. a v roce 2019 oslavil 65. v\u00fdro\u010d\u00ed sv\u00e9 existence, p\u0159i\u0161el s prost\u0159edky ur\u010den\u00fdmi k boji proti terorismu:<\/p>\n

Semtex Desintegr\u00e1tor – speci\u00e1ln\u00ed n\u00e1lo\u017eka ur\u010den\u00e1 pro „otev\u00edr\u00e1n\u00ed“ podez\u0159el\u00fdch zavazadel. V roce 2017 z\u00edskal Semtex Desintegr\u00e1tor ocen\u011bn\u00ed na mezin\u00e1rodn\u00edm veletrhu obrann\u00fdch a bezpe\u010dnostn\u00edch technologi\u00ed IDET v Brn\u011b.<\/p>\n

Detek\u010dn\u00ed souprava DETEX – zvy\u0161uje bezpe\u010dnost nap\u0159\u00edklad na leti\u0161t\u00edch nebo v logistick\u00fdch centrech. V roce 2019 si stejn\u00e9 ocen\u011bn\u00ed z veletrhu odvezla tak\u00e9 nov\u00e1 verze detek\u010dn\u00ed soupravy DETEX.<\/p>\n

Semtex Razor – ohebn\u00e1 kumulativn\u00ed n\u00e1lo\u017e ur\u010den\u00e1 k \u0159ez\u00e1n\u00ed konstrukc\u00ed a materi\u00e1l\u016f.<\/p>\n

Vlastnosti a bezpe\u010dnostn\u00ed opat\u0159en\u00ed Semtexu<\/h2>\n

Sou\u010dasn\u00e9 ozna\u010dov\u00e1n\u00ed<\/h3>\n

Semtex je plastick\u00e1 trhavina pro zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pou\u017eit\u00ed, kter\u00e1 obsahuje zna\u010dkovac\u00ed l\u00e1tku pro p\u0159edv\u00fdbuchovou detekci. V roce 1981 byl zak\u00e1z\u00e1n jej\u00ed v\u00fdvoz do rizikov\u00fdch oblast\u00ed. V roce 1989 byl export zcela zastaven, obnoven byl v roce 1991.<\/p>\n

Od roku 1991 se ji\u017e zna\u010dkuje. V roce 2005 se pak tato hodnota zv\u00fd\u0161ila tak, aby obsah zna\u010dkovac\u00ed l\u00e1tky v trhavin\u011b byl na detekovateln\u00e9 hladin\u011b po celou dobu jej\u00ed \u017eivotnosti, to znamen\u00e1 v n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech a\u017e po dobu 15 let.<\/p>\n

Zneu\u017eit\u00ed a mezin\u00e1rodn\u00ed opat\u0159en\u00ed<\/h3>\n

Semtex se stal velmi popul\u00e1rn\u00edm mezi teroristy, proto\u017ee bylo velmi obt\u00ed\u017en\u00e9 jej odhalit. Semtexu b\u00fdv\u00e1 p\u0159ipisov\u00e1n v\u00fdbuch letu PanAm 103 v roce 1988, b\u011bhem kter\u00e9ho libyj\u0161t\u00ed terorist\u00e9 pou\u017eili plastickou trhavinu k demolici osobn\u00edho letadla Boeing 747 nad skotsk\u00fdm m\u011bstem Lockerbie, \u010di bombov\u00fd \u00fatok na ambas\u00e1du Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f v Nairobi v roce 1998.<\/p>\n

Historick\u00e9 technologie a modern\u00ed v\u00fdroba<\/h2>\n

Stolet\u00e9 v\u00fdrobn\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed<\/h3>\n

Historickou z\u00e1le\u017eitost\u00ed je v\u00fdrobn\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed, kter\u00e9 mnohde funguje od za\u010d\u00e1tku v\u00fdrobn\u00ed \u00e9ry Explosie. Jedn\u00e1 se o za\u0159\u00edzen\u00ed ur\u010den\u00e1 pro v\u00fdrobu \u010dern\u00fdch prach\u016f, kter\u00e1 jsou v hojn\u00e9 m\u00ed\u0159e vyrobena ze d\u0159eva a dodnes nesou historick\u00e9 n\u00e1zvy poch\u00e1zej\u00edc\u00ed ze ml\u00fdn\u016f na mouku jako „t\u0159as\u00e1k“, „kor\u010d\u00e1k“.<\/p>\n

Obl\u00edben\u00fdm m\u00edstem exkurz\u00ed je nap\u0159\u00edklad kolov\u00fd ml\u00fdn, nespisovn\u011b „kolob\u011bh“, pro m\u00edsen\u00ed slo\u017eek \u010dern\u00fdch prach\u016f a sypk\u00fdch kolob\u011bhovan\u00fdch trhavin. Tyto skvosty, kter\u00fdch m\u00e1 Explosia celkem 16 kus\u016f schopn\u00fdch chodu, spolu se strojovnou, ze kter\u00e9 jsou tato za\u0159\u00edzen\u00ed ovl\u00e1d\u00e1na, funguj\u00ed od roku 1924.<\/p>\n

Investice do modernizace<\/h3>\n

D\u016fle\u017eit\u00fdm okam\u017eikem historie spole\u010dnosti bylo nav\u00fd\u0161en\u00ed z\u00e1kladn\u00edho kapit\u00e1lu o 250 milion\u016f korun v roce 2013. Zejm\u00e9na se jednalo o obnoven\u00ed v\u00fdroby velkor\u00e1\u017eov\u00e9 munice a modernizaci soustavy pro jej\u00ed v\u00fdrobu v budov\u011b B 68.<\/p>\n

100milionov\u00e1 investice nejen do strojn\u00edho za\u0159\u00edzen\u00ed, ale do kompletn\u011b nov\u00e9 budovy a linky, vynesla Explosii na pozici sv\u011btov\u00e9ho hr\u00e1\u010de v oblasti celospaliteln\u00fdch modul\u016f pro velkor\u00e1\u017eovou munici.<\/p>\n

Trag\u00e9die a bezpe\u010dnost v historii tov\u00e1rny<\/h2>\n

Prvn\u00ed v\u00e1\u017en\u00e9 nehody<\/h2>\n

Prvn\u00ed v\u00e1\u017enou nehodou v tov\u00e1rn\u011b se stal v\u00fdbuch p\u0159i v\u00fdrob\u011b dynamonu 2. z\u00e1\u0159\u00ed 1924, p\u0159i kter\u00e9m zem\u0159eli t\u0159i zam\u011bstnanci. Tehdej\u0161\u00ed administrativn\u00ed \u0159editel Explosia Otakar Rosam vzpom\u00ednal:<\/p>\n

„V dob\u011b, kdy jsem byl \u010dinn\u00fdm v Explosii, m\u011bli jsme pouze dv\u011b v\u011bt\u0161\u00ed explose. Jednu ve v\u00fdrob\u011b bezpe\u010dn\u00fdch v\u00fdbu\u0161nin, kde byli t\u0159i mrtv\u00ed, a jednu velkou explosi ve v\u00fdrob\u011b dynamit\u016f, kde bylo p\u011bt mrtv\u00fdch. Vdov\u00e1m po zahynul\u00fdch d\u011bln\u00edc\u00edch byly vypl\u00e1ceny zna\u010dn\u00e9 obnosy a d\u011btem ka\u017ed\u00e9mu po 10.000 korun\u00e1ch splatn\u00fdch po zletilosti.“<\/em><\/p>\n

Nejv\u011bt\u0161\u00ed trag\u00e9die v pov\u00e1le\u010dn\u00e9 historii<\/h3>\n

Nejv\u011bt\u0161\u00ed trag\u00e9dii v pov\u00e1le\u010dn\u00e9 historii tov\u00e1rny p\u0159inesl rok 1984, kdy 28. kv\u011btna do\u0161lo v 11 hodin a 6 minut na v\u00fdrobn\u00edm objektu B 79 k po\u017e\u00e1ru a k n\u00e1sledn\u00e9mu v\u00fdbuchu bezd\u00fdmn\u00fdch nitrocelul\u00f3zov\u00fdch prach\u016f. P\u0159i v\u00fdbuchu p\u011bt zam\u011bstnanc\u016f podniku zem\u0159elo, dev\u011bt utrp\u011blo t\u011b\u017ek\u00fd \u00faraz a dal\u0161\u00edch t\u0159i sta lid\u00ed bylo zran\u011bno m\u00e9n\u011b z\u00e1va\u017en\u011b.<\/p>\n

Modern\u00ed trag\u00e9die<\/h3>\n

V novodob\u00e9 historii spole\u010dnosti se \u010dern\u00fdmi p\u00edsmy zapsaly dva dny:<\/p>\n

20. duben 2011 – v rann\u00ed sm\u011bn\u011b do\u0161lo k hav\u00e1rii technologick\u00e9ho za\u0159\u00edzen\u00ed v objektu automatick\u00e9ho nava\u017eov\u00e1n\u00ed kapaln\u00fdch nitroester\u016f. P\u0159i hav\u00e1rii zahynuli \u010dty\u0159i pracovn\u00edci, dal\u0161\u00edch \u0161est zam\u011bstnanc\u016f se zranilo a ob\u011b budovy byly zni\u010deny.<\/p>\n

1. listopadu roku 2019 – do\u0161lo k zaho\u0159en\u00ed st\u0159eln\u00e9ho prachu v budov\u011b su\u0161\u00e1rny, kter\u00fd si vy\u017e\u00e1dal t\u0159i v\u00e1\u017en\u011b zran\u011bn\u00e9 a jeden lidsk\u00fd \u017eivot.<\/p>\n

Ekonomick\u00fd v\u00fdznam a budoucnost<\/h2>\n

Sou\u010dasn\u00e1 pozice na trhu<\/h3>\n

Spole\u010dnost Explosia je v\u00fdznamn\u00fdm v\u00fdrobcem pr\u016fmyslov\u00fdch trhavin i munice, s modern\u00edmi technologiemi a v\u00fdzkumn\u00fdm \u00fastavem, kter\u00fd neust\u00e1le inovuje produkty v\u010detn\u011b prost\u0159edk\u016f proti terorismu.<\/p>\n

V roce 2017 firma dos\u00e1hla miliardov\u00e9ho ro\u010dn\u00edho obratu – novodob\u00e9ho rekordu po krizov\u00fdch letech na p\u0159elomu tis\u00edcilet\u00ed.<\/p>\n

Slu\u017eby t\u011b\u017ea\u0159\u016fm<\/h3>\n

Na komplexn\u00ed slu\u017eby t\u011b\u017ea\u0159\u016fm m\u00e1 Explosia vy\u010dlen\u011bnou p\u0159\u00edmo jednu divizi nazvanou Fospol. Vrtn\u00e9 pr\u00e1ce zaji\u0161\u0165uje pomoc\u00ed vlastn\u00edch vrtn\u00fdch souprav, k dispozici jsou m\u00edsic\u00ed a nab\u00edjec\u00ed vozy, kdy se trhavina vyr\u00e1b\u00ed p\u0159\u00edmo nad v\u00fdvrtem. U\u0161et\u0159it se takto d\u00e1 na vrtn\u00fdch prac\u00edch a\u017e kolem 30 procent n\u00e1klad\u016f.<\/p>\n

Odkaz stolet\u00ed \u010desk\u00e9ho v\u00fdbu\u0161nin\u00e1\u0159stv\u00ed<\/h1>\n

Semtex, plastick\u00e1 trhavina vyvinut\u00e1 v podm\u00ednk\u00e1ch pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho \u010ceskoslovenska, je v\u00fdsledkem pr\u00e1ce t\u00fdmu vynikaj\u00edc\u00edch chemik\u016f, mezi nimi\u017e vynikaj\u00ed Stanislav Brebera a Radim Fuk\u00e1tko.<\/p>\n

P\u0159esto\u017ee je jejich vyn\u00e1lez sv\u011btov\u011b zn\u00e1m\u00fd a respektovan\u00fd, \u017eivoty t\u011bchto mu\u017e\u016f byly zcela odli\u0161n\u00e9. Brebera dos\u00e1hl uzn\u00e1n\u00ed a pedagogick\u00e9 \u010dinnosti, zat\u00edmco Fuk\u00e1tko \u010delil perzekuci a \u017eil dlouho v anonymit\u011b – 54 let jako zapomenut\u00fd g\u00e9nius.<\/p>\n

Explosia, spole\u010dnost s v\u00edce ne\u017e 100letou tradic\u00ed, je symbolem chemick\u00e9ho pr\u016fmyslu Pardubic. Sv\u00e9 m\u00edsto m\u00e1 nejen v historii v\u00fdroby v\u00fdbu\u0161nin, ale i v sou\u010dasnosti jako progresivn\u00ed a inovativn\u00ed podnik, kter\u00fd pokra\u010duje v tradici \u010desk\u00e9ho v\u00fdbu\u0161nin\u00e1\u0159stv\u00ed a p\u0159isp\u00edv\u00e1 k rozvoji modern\u00edch technologi\u00ed.<\/p>\n

P\u0159\u00edb\u011bh Semtexu je z\u00e1rove\u0148 p\u0159\u00edb\u011bhem \u010desk\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 vytrvalosti, politick\u00fdch turbulenc\u00ed 20. stolet\u00ed a odpov\u011bdnosti za etick\u00e9 vyu\u017eit\u00ed v\u011bdeck\u00fdch objev\u016f. Je to odkaz, na kter\u00fd m\u016f\u017eeme b\u00fdt hrd\u00ed, i kdy\u017e z\u00e1rove\u0148 p\u0159ipom\u00edn\u00e1 slo\u017eitost lidsk\u00fdch osud\u016f za totality.<\/p>\n

Pohledem na\u0161eho muzea<\/h1>\n

Ka\u017ed\u00e1 historick\u00e1 ud\u00e1lost m\u016f\u017ee b\u00fdt vn\u00edm\u00e1na r\u016fzn\u00fdmi zp\u016fsoby. Ofici\u00e1ln\u00ed verze \u010dasto p\u0159edstavuje Stanislava Breberu jako hlavn\u00edho vyn\u00e1lezce Semtexu. Na\u0161e muzeum v\u0161ak na z\u00e1klad\u011b pe\u010dliv\u00e9ho studia v\u0161ech dostupn\u00fdch dokument\u016f, archivn\u00edch materi\u00e1l\u016f a autentick\u00fdch sv\u011bdectv\u00ed doch\u00e1z\u00ed k odli\u0161n\u00e9mu z\u00e1v\u011bru.<\/p>\n

Z na\u0161eho pohledu je skute\u010dn\u00fdm otcem praktick\u00e9ho Semtexu Radim Fuk\u00e1tko – mu\u017e, kter\u00fd vy\u0159e\u0161il kl\u00ed\u010dov\u00e9 technologick\u00e9 probl\u00e9my, vytvo\u0159il fin\u00e1ln\u00ed recept a vedl t\u00fdm p\u0159i dokon\u010den\u00ed komer\u010dn\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 verze. Zat\u00edmco Brebera dostal p\u016fvodn\u00ed zad\u00e1n\u00ed a vedl po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed v\u00fdzkum, jeho postup byl extr\u00e9mn\u011b drah\u00fd a nepou\u017eiteln\u00fd.<\/p>\n

Jako muzeum v\u011bnovan\u00e9 \u010desk\u00fdm z\u00e1zrak\u016fm pova\u017eujeme za svou povinnost obnovit historickou spravedlnost pro Radima Fuk\u00e1tka – zapomenut\u00e9ho g\u00e9nia, kter\u00fd str\u00e1vil 54 let \u017eivota v anonymit\u011b jako ob\u011b\u0165 politick\u00e9 perzekuce.<\/p>\n

Je na n\u00e1s, abychom obnovili pravdu a zajistili, \u017ee skute\u010dn\u00fd tv\u016frce nejslavn\u011bj\u0161\u00ed \u010desk\u00e9 v\u00fdbu\u0161niny nebude zapomenut.<\/p>\n

Radim Fuk\u00e1tko: Skute\u010dn\u00fd otec Semtexu<\/h1>\n

Kl\u00ed\u010dov\u00e1 role p\u0159i praktick\u00e9m \u0159e\u0161en\u00ed<\/h2>\n

Zat\u00edmco Stanislav Brebera dostal p\u016fvodn\u00ed zad\u00e1n\u00ed a vedl po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed v\u00fdzkum, z\u00e1sadn\u00ed pr\u016flom p\u0159i\u0161el a\u017e d\u00edky Radimu Fuk\u00e1tkovi. Podle dokument\u016f Breber\u016fv p\u016fvodn\u00ed postup byl extr\u00e9mn\u011b drah\u00fd a prakticky nepou\u017eiteln\u00fd pro pr\u016fmyslovou v\u00fdrobu.<\/p>\n

Tehdej\u0161\u00ed rozhodnut\u00ed vl\u00e1dy bylo jasn\u00e9: v\u00fdrobu zlevnit a zjednodu\u0161it s vyu\u017eit\u00edm surovin dostupn\u00fdch v b\u011b\u017en\u00e9 v\u00fdrob\u011b Synthesie (Explosie). A pr\u00e1v\u011b Radim Fuk\u00e1tko byl t\u00edm, kdo tento probl\u00e9m vy\u0159e\u0161il.<\/p>\n

P\u0159evzet\u00ed veden\u00ed v\u00fdzkumu<\/h3>\n

Podle dokument\u016f se „pozd\u011bji role obou koleg\u016f obr\u00e1tily a funkc\u00ed vedouc\u00edho pracovn\u00edka byl pov\u011b\u0159en Radim Fuk\u00e1tko“. Jako vedouc\u00ed v\u00fdzkumn\u00edk pracoval ve V\u00fdzkumn\u00e9m \u00fastavu pr\u016fmyslov\u00e9 chemie a\u017e do roku 1968.<\/p>\n

Kl\u00ed\u010dov\u00fd moment nastal, kdy\u017e Fuk\u00e1tko navrhl pou\u017e\u00edt levn\u011bj\u0161\u00ed pojivo m\u00edsto drah\u00fdch slo\u017eek z Breberova p\u016fvodn\u00edho postupu. V\u00fdsledkem byla prakticky pou\u017eiteln\u00e1 plastick\u00e1 trhavina – vysokobrizantn\u00ed trhavina s kau\u010dukov\u00fdm pojidlem.<\/p>\n

Fuk\u00e1tko jako skute\u010dn\u00fd tv\u016frce fin\u00e1ln\u00ed podoby<\/h3>\n

Trhavina Semtex 1A, kter\u00e1 se vyr\u00e1b\u00ed dodnes, je ve skute\u010dnosti v\u00fdsledkem Fuk\u00e1tkovy pr\u00e1ce. Zat\u00edmco Brebera se postupn\u011b p\u0159esunul k teoretick\u00fdm prac\u00edm a pedagogick\u00e9 \u010dinnosti, Fuk\u00e1tko pokra\u010doval v praktick\u00e9m v\u00fdzkumu a veden\u00ed v\u00fdvojov\u00e9ho t\u00fdmu.<\/p>\n

Na kl\u00ed\u010dov\u00e9m patentu z 31. prosince 1960 jsou uvedeni „Fuk\u00e1tko, Vacek, Brebera a Mor\u00e1vek“ – p\u0159i\u010dem\u017e Fuk\u00e1tko je jmenov\u00e1n jako prvn\u00ed, co\u017e obvykle ozna\u010duje hlavn\u00edho autora.<\/p>\n

Nespravedlnost ofici\u00e1ln\u00ed historie<\/h2>\n

Politick\u00e9 d\u016fvody uzn\u00e1n\u00ed<\/h3>\n

Stanislav Brebera byl politicky v\u00edce viditeln\u00fd d\u00edky sv\u00e9 pedagogick\u00e9 \u010dinnosti na univerzit\u011b a teoretick\u00fdm prac\u00edm. Po roce 1968, kdy byl Fuk\u00e1tko vyhozen, se Brebera stal jedin\u00fdm „ofici\u00e1ln\u00edm“ p\u0159edstavitelem \u00fasp\u011bchu Semtexu.<\/p>\n

Brebera mohl pokra\u010dovat v p\u0159edn\u00e1\u0161k\u00e1ch, publikov\u00e1n\u00ed a reprezentov\u00e1n\u00ed vyn\u00e1lezu na ve\u0159ejnosti, zat\u00edmco Fuk\u00e1tko byl odsouzen k anonymit\u011b a manu\u00e1ln\u00ed pr\u00e1ci v lomech.<\/p>\n

Skute\u010dn\u00fd „otec Semtexu“<\/h3>\n

Podle v\u0161ech dostupn\u00fdch dokument\u016f a sv\u011bdectv\u00ed je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee skute\u010dn\u00fdm „otcem Semtexu“ v jeho praktick\u00e9, komer\u010dn\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 podob\u011b byl Radim Fuk\u00e1tko. Byl to on, kdo:<\/p>\n

\u2022 Vy\u0159e\u0161il probl\u00e9m drah\u00e9 v\u00fdroby Breberova p\u016fvodn\u00edho postupu
\n\u2022 Navrhl pou\u017eit\u00ed dostupn\u00fdch surovin z b\u011b\u017en\u00e9 v\u00fdroby
\n\u2022 Vyvinul fin\u00e1ln\u00ed recept s kau\u010dukov\u00fdm pojidlem
\n\u2022 Vedl v\u00fdzkumn\u00fd t\u00fdm p\u0159i dokon\u010den\u00ed v\u00fdvoje
\n\u2022 P\u0159irovnal Semtex k „model\u00edn\u011b s vysokou brizanc\u00ed“<\/p>\n

Tragick\u00e1 ironie osudu<\/h3>\n

Tragick\u00e1 ironie spo\u010d\u00edv\u00e1 v tom, \u017ee mu\u017e, kter\u00fd skute\u010dn\u011b vy\u0159e\u0161il praktick\u00e9 probl\u00e9my a vytvo\u0159il komer\u010dn\u011b \u00fasp\u011b\u0161nou podobu Semtexu, str\u00e1vil 54 let \u017eivota v anonymit\u011b jako „vedouc\u00ed trhac\u00edch prac\u00ed“ – ironick\u00fd n\u00e1vrat k v\u00fdbu\u0161nin\u00e1m, tentokr\u00e1t jako oby\u010dejn\u00fd d\u011bln\u00edk.<\/p>\n

Jeho syn Boris to vystihuje: „Byla mu odep\u0159ena role v\u00fdzkumn\u00edka, musel se \u017eivit rukama del\u0161\u00ed dobu a to t\u011b\u017ece nesl.“<\/em><\/p>\n

Spravedlnost pro zapomenut\u00e9ho g\u00e9nia<\/h2>\n

Radim Fuk\u00e1tko zem\u0159el 21. \u010dervna 2022 ve v\u011bku 93 let, ani\u017e by se do\u010dkal spravedliv\u00e9ho uzn\u00e1n\u00ed za sv\u016fj z\u00e1sadn\u00ed p\u0159\u00ednos k v\u00fdvoju nejslavn\u011bj\u0161\u00ed \u010desk\u00e9 v\u00fdbu\u0161niny.<\/p>\n

Zat\u00edmco Stanislav Brebera je v encyklopedi\u00edch uv\u00e1d\u011bn jako „vyn\u00e1lezce Semtexu“, pravda je slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed: Brebera dostal zad\u00e1n\u00ed a vedl po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed v\u00fdzkum, ale Fuk\u00e1tko vy\u0159e\u0161il kl\u00ed\u010dov\u00e9 praktick\u00e9 probl\u00e9my a vytvo\u0159il fin\u00e1ln\u00ed podobu, kter\u00e1 se vyr\u00e1b\u00ed dodnes.<\/p>\n

Historie by m\u011bla b\u00fdt spravedliv\u00e1: Radim Fuk\u00e1tko si zaslou\u017e\u00ed b\u00fdt uzn\u00e1n jako skute\u010dn\u00fd otec modern\u00edho Semtexu – mu\u017e, kter\u00fd z drah\u00e9ho laboratorn\u00edho experimentu vytvo\u0159il praktickou, komer\u010dn\u011b \u00fasp\u011b\u0161nou plastickou trhavinu, je\u017e se stala symbolem \u010desk\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 excellence.<\/p>\n

Radim Fuk\u00e1tko – zapomenut\u00fd g\u00e9nius, skute\u010dn\u00fd otec Semtexu, ob\u011b\u0165 politick\u00e9 nespravedlnosti.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Semtex: Legend\u00e1rn\u00ed \u010desk\u00e1 plastick\u00e1 trhavina \u2013 kompletn\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh vyn\u00e1lezc\u016f a stolet\u00e9 historie tov\u00e1rny Explosia Odkryjte fascinuj\u00edc\u00ed historii nejslavn\u011bj\u0161\u00ed \u010desk\u00e9 v\u00fdbu\u0161niny, dramatick\u00e9 osudy jej\u00edch vyn\u00e1lezc\u016f a stolet\u00ed v\u00fdvoje pardubick\u00e9ho chemick\u00e9ho pr\u016fmyslu Pardubice – m\u011bsto chemie a rodisko sv\u011btov\u00e9ho vyn\u00e1lezu Pardubice jsou naz\u00fdv\u00e1ny m\u011bstem chemie d\u00edky dlouh\u00e9 tradici chemick\u00e9ho pr\u016fmyslu a v\u00fdznamn\u00fdm objev\u016fm, mezi kter\u00e9 pat\u0159\u00ed plastick\u00e1 […]<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":7103,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[73,72,98,53,95,96,97,101,47,102,93],"class_list":["post-7087","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-nezarazene","tag-cerny-prach","tag-civilni-pyrotechnika","tag-feuerwerk","tag-historie","tag-ohnostroj","tag-ohnostroje","tag-pyrotechnika","tag-semtex","tag-strelny-prach","tag-vybusnina","tag-zabavni-pyrotechnika"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/hicp.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/7087","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/hicp.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/hicp.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/hicp.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/hicp.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=7087"}],"version-history":[{"count":12,"href":"https:\/\/hicp.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/7087\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":7107,"href":"https:\/\/hicp.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/7087\/revisions\/7107"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/hicp.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/7103"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/hicp.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=7087"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/hicp.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=7087"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/hicp.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=7087"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}