Pražský pyrotechnik Bohumil Hájek

Bohumil Hájek: průkopník české pyrotechniky, továrna v Přemýšlení a odkaz pro další generace

Když se řekne historie české pyrotechniky, jedno jméno vyniká nad ostatními – Bohumil Hájek. Tento první pražský koncesovaný pyrotechnik byl vizionářem, jehož práce ovlivnila podobu zábavní pyrotechniky, ohňostrojů i průmyslové výroby na našem území.

První pražský koncesovaný pyrotechnik a podnikatel

Bohumil Hájek byl nejen odborník na výrobu a používání pyrotechniky, ale také podnikatel s obchodním duchem. V Praze vlastnil obchod se zábavní pyrotechnikou, kde si mohli zákazníci vybrat z širokého sortimentu pyrotechnických výrobků – od klasických vánočních prskavek až po velkolepé ohňostroje. Jeho podnikatelské aktivity přesahovaly hranice hlavního města; vybudoval vlastní továrnu na pyrotechnické výrobky v Přemýšlení u Prahy (dnešní Zdiby), čímž položil základy moderní české výroby pyrotechniky.

Tvůrce legendárního Svatojánského ohňostroje

Mezi nejslavnější počiny Bohumila Hájka patří organizace a přímá realizace tradičního pražského Svatojánského ohňostroje. Toto velkolepé představení světel a barev na Vltavě bylo vyhlášenou událostí, která přitahovala pozornost nejen Pražanů, ale i návštěvníků z celé republiky. Hájek stál také za mnoha dalšími ohňostroji pořádanými při státních svátcích, výročích či významných kulturních událostech.

Chemicko-pyrotechnická továrna v Přemýšlení u Prahy

Továrna Bohumila Hájka v Přemýšlení u Prahy (Zdiby) patřila mezi nejvýznamnější výrobní závody svého druhu v tehdejším Československu. Sortiment továrny byl mimořádně široký – kromě tradičních zábavních pyrotechnických výrobků, jako jsou prskavky, fontány, petardy, římské svíce či rakety, vyráběla také specializovanou pyrotechniku pro armádu.
Jedním z klíčových produktů byly signální rakety kalibru 26,5 mm, které továrna dodávala československé armádě a které se staly nedílnou součástí systému pohraničního opevnění. Vedle vojenského sortimentu ale továrna vyráběla i celou řadu zábavních a dekorativních výrobků, včetně žertovných předmětů, slavnostních efektů a novoročních ohňostrojů.

Prodejna Eruptiva a export pyrotechniky

Bohumil Hájek provozoval také prodejnu pyrotechniky v Praze pod názvem Eruptiva. Zde si zákazníci mohli vybrat z bohaté nabídky pyrotechnických výrobků nejen pro domácí trh, ale i pro export. Hájek exportoval svou pyrotechniku například do Itálie, což svědčí o vysoké kvalitě jeho výrobků a o dobré pověsti československé pyrotechniky v zahraničí. Dokladem mezinárodního působení jsou i česko-německé katalogy a dobová reklama.

Zajímavosti, dokumenty a historické fotografie

Dochovaly se unikátní fotografie a dokumenty z různých období činnosti Bohumila Hájka. Patří mezi ně například fotografie signálních nábojů kalibru 26,5 mm z roku 1938, ukázky vánočních prskavek, dobové reklamní katalogy na žertovné předměty či fotografie vizitek a zbrojních licencí. Významnou událostí byl také ohňostroj pořádaný v roce 1938 na oslavu výročí založení Sociálně demokratické strany v Praze – i tato show nesla rukopis Bohumila Hájka.
Z dochovaných katalogů a reklam lze vyčíst, jaký byl sortiment a jak se tehdejší pyrotechnika propagovala. Mnohé výrobky byly určeny nejen pro zábavu a slavnosti, ale také pro bezpečnostní a vojenské účely.

Odkaz Bohumila Hájka pro současnost

Bohumil Hájek svým podnikáním ovlivnil vývoj české pyrotechniky, profesionalizoval výrobu i obchod s pyrotechnickými výrobky a přispěl k šíření kvalitní české zábavní pyrotechniky do světa. Jeho odkaz žije dál – ať už v podobě tradice pořádání ohňostrojů při významných příležitostech, nebo v inovacích a exportu české pyrotechniky do zahraničí.

Bohumil Hájek byl klíčovou osobností české pyrotechniky – prvním pražským koncesovaným pyrotechnikem, průkopníkem ohňostrojů, zakladatelem významné továrny i úspěšným exportérem. Jeho práce položila základy moderní výroby i proslulosti české pyrotechniky doma i v zahraničí.

Z publikace: Praha ve dne v noci z roku 1904

• Přiblíží se konečně večer, kdy vypuštěn bude na Vltavě ohňostroj, dnes hlavní svatojanská atrakce venkovanů i Pražanů. Dávno než snese se soumrak nad Prahou, ob sazeno jest hustě nábřeží Františkovo davy lidu, v nichž pestří se národní kroje, na agátech tu stojících visí uličníci jako housenky. V oknech protějších domů hlava se tísní na hlavě. Krém pražské společnosti za větší vstupné má přístup na severní špici Žofínského ostrova, na ostrov Střelecký jen členové městské rady a sboru obecních starších a pak snad střelecké sbory. Ohněstrůjce, či jak moderně se ozve, pyrotechnik Hájek vypálí ohňostroj, jehož podrobný program dva dni před tím každý může čísti v novinách. Tak zpravidla o půl deváté, když se již hezky setmělo a na nábřežích davy hučí jako z dálky se blížící bouře, zaduní na ostrově rány z hmoždíře myslím, že bývá jich osm jako aviso, že rachejtle začínají. Na chvíli se masy utiší, všecko je v očekávání, co přijde Hle! Zasyčí to pojednou vzduchem, jako když se trhá plátno, a tmou prolétne dlouhá svítící čára, stopa po vypuštěné raketě Čím výše, tím více se kloní na některou stranu její oblouk, až konečně ohnivá koule na moment se zastaví, aby ve chvíli se značnou ranou se rozprskla v ně kolik menších, jež jako žhavé jiskry padají nazpět na hladinu Vltavy, lesknoucí se jako hlazený turmalín. Při vypuštění i při rozprsknutí ozve se z hrdel diváctva hlasité „Á“, sem tam výkřiky a kritiky pánů uličníků, kteří na každé rachejtli něco najdou. Rachejtle střídají se se sluncem, s ohnivými hady, všelijakými figurami a nápisy a končí obyčejně svatováclavskou korunou. Po každém čísle není konce jásotu. Dříve, dokud ohňostroje byly dosti drahé a vzácné, budívaly značný údiv venkovanů a zejména venkovanek, jimž se smávali pověstným výkřikem: „Anka, hele rachomejtle.“ Ale teď jsou již naši venkované vykoukaní a spíše vysmějí se Pražákům, že si musi opatřovat purkmistry z venkova Poslední hvězdička na koruně svatováclavské pohasia, nastává rozchod a cesta k domovu.