Zeveta Bojkovice

Historie firmy ZEVETA – česká tradice pyrotechniky a zbrojní výroby

Kořeny společnosti ZEVETA sahají až do roku 1936, kdy byla založena pod názvem Kyšer a spol. jejím vizionářem a zakladatelem, panem Vítězslavem Kyšerem. Od samotného počátku se firma zaměřovala na oblast chemické výroby, zbrojního průmyslu a především na výrobu pyrotechnických směsí, látek a ohňostrojných předmětů. Tato specializace položila základ dlouholeté tradici české pyrotechniky a výroby ohňostrojů.
Již po čtyřech letech své existence prošla společnost zásadní proměnou – nový název Chemické a zbrojní závody odrážel změnu směřování i potřeby tehdejší doby. Výroba se začala soustředit zejména na zbrojní produkty, což tvořilo přibližně 70 % celkové produkce podniku. Dominantní úlohu získala výroba zbraní, střeliva a dalšího vojenského materiálu, především pro potřeby československého Ministerstva obrany.
V následujících letech byla firma začleněna do podniku Zbrojovka Brno, čímž došlo k ještě užšímu propojení se státním zbrojním sektorem. Přestože hlavní výrobní náplní se stala produkce zbraní a munice, původní zaměření na pyrotechniku a vývoj ohňostrojů nezaniklo. Výroba pyrotechnických složí a ohňostrojných výrobků pokračovala, byť často v menším měřítku. Právě tato vytrvalost a schopnost udržet tradici výroby ohňostrojů dává Zevetě unikátní postavení mezi českými podniky s pyrotechnickou historií.
Mezi prvními ohňostrojnými produkty, které firma vyrobila, najdeme například bengálské pochodně, různé druhy raket, fontán či signálních efektů. Tyto výrobky se staly nedílnou součástí kulturních oslav i vojenských přehlídek v bývalém Československu.

Pro nás jistě zcela nejzajímavější je období roku 1954 – 1990

Z prostého důvodu.  V tomto období se Zeveta soustředila z více jak 95% na výrobu ohňostrojů pro státní účely tehdejšího režimu.

Poznámka: Popisky u fotografií níže vycházejí z originální dobové dokumentace z konce 50. let a zachycují autentické názvy i použití jednotlivých pyrotechnických výrobků.

Bengálská pochodeň, bengálský oheň – ohňostrojná pochodeň

Jedním z nejtradičnějších produktů společnosti Zeveta je bengálský oheň, označovaný dnes také jako ohňostrojná pochodeň. Tento pyrotechnický výrobek patří mezi základní prostředky pro osvětlování, značení a signalizaci nejen při slavnostních příležitostech, ale i v armádní praxi. Bengálské pochodně se často využívají například při odpalování ohňostrojů, při různých oslavách nebo jako signální světlice.

Konstrukčně se jedná o válcové těleso z papíru o průměru 27 mm a délce 350 mm. Vnitřek pochodně je naplněn speciální světlicovou pyrotechnickou složí, která zajišťuje intenzivní barevný efekt. Typické jsou zejména barvy červená, zelená a bílá – v těchto odstínech se výrobek standardně dodával. V pozdějších letech se sortiment zúžil převážně na červenou barvu.

Horní část pochodně je vybavena iniciačním zařízením pro snadné zapálení, zatímco ve spodní části se nachází praktický kokový hrot. Ten umožňuje jednoduché a bezpečné upevnění pochodně do země nebo na připravený nástavec. Díky tomu lze bengálský oheň používat v různých podmínkách bez rizika převržení.

Doba hoření bengálské pochodně dosahuje přibližně 3 minut, u některých variant až 7 minut, přičemž celková hmotnost pyrotechnické slože činí zhruba 200 gramů. Výrobek býval distribuován v baleních po 10 kusech, později i po 3 kusech, vždy s jasně uvedeným návodem k použití přímo na obalu.

Tyto ohňostrojné pochodně z produkce firmy Zeveta se staly neodmyslitelnou součástí české pyrotechnické tradice a dodnes jsou ceněny nejen pro svou jednoduchost a funkčnost, ale i pro vysokou spolehlivost a kvalitu zpracování.

 

Raketa

Ohňostrojné rakety –  technika a efekty z produkce Zevety

Jedním z nejikoničtějších produktů české pyrotechniky a neodmyslitelnou součástí každého ohňostroje jsou ohňostrojné rakety. Právě společnost Zeveta vynikala ve výrobě vysokoletných raket s pestrou paletou efektů i barev, které dodnes patří mezi symboly českých ohňostrojů a pyrotechniky.

Konstrukce a výroba raket Zeveta

Vysokoletná raketa je stoupající pyrotechnické těleso, které po vypuštění prudce vystoupá k nebi, kde na vrcholu své dráhy rozehraje působivý světelný i zvukový efekt. V Zevetě se vyráběly rakety v mnoha barevných variantách – od klasické bílé, žluté, červené, zelené a modré, až po různobarevné efekty, rakety se stříbrnými či zlatými chvosty, třpytkami nebo charakteristickým hvízdáním.

Typická konstrukce rakety Zeveta vycházela z dostupných materiálů a tradic české výroby. Tělo rakety tvořila hliníková dutinka – původně nábojnice ráže 26,5 mm, která byla naplněna lisovaným černým prachem tvořícím reaktivní motorek. Pro stabilizaci letu byla ke každé raketě připevněna dřevěná laťka, která zajišťovala přesný a bezpečný výstup.

Tryska rakety byla vyráběna lisováním speciální hlíny s pojidlem, což zajišťovalo optimální tah motorku a bezpečné směrování efektu. Po vyhoření pohonné slože došlo k vymetení světlic z rakety – tyto světlice (typ Petit, rozměr 10 × 15 mm) byly stejné, jaké se používaly pro plnění signálních nábojnic. Vybuchující efektové tablety tak vytvářely bohaté světelné a barevné efekty nad hlavami diváků.
Celá raketa byla navíc označena barevným proužkem na spodní části, podle kterého bylo možné ihned rozeznat zamýšlenou barvu a efekt:

 

Druh světlice    Barva laku na raketě

Zelená                    zelená

Červená                 červená

Žlutá                       žlutá

Bílá                         bílá

Modrá                    modrá

Různobarevná
půl červená, půl zelená

Stříbrný chvost
bílý, černý

Zlatý chvost
žlutý, černý

Třpytka
černý

Záblesk a třesk
stříbrný

 

Bezpečnost a používání

Rakety Zeveta byly navržené s ohledem na maximální bezpečnost i funkčnost. Pro odpálení se zasouvaly stabilizátorem do speciálních odpalovacích konstrukcí. Iniciace probíhala pomocí ženijní zápalnice, která byla vložena přímo do motorku rakety. Důležitým bezpečnostním pravidlem bylo dodržení okruhu pro dopad prázdné Al-dutinky a stabilizátoru, které mohly po odpálení prudce padat zpět k zemi.

Kouzlo raket Zeveta

Ohňostrojné rakety Zeveta byly a jsou symbolem krásy, tradice a technické preciznosti české pyrotechniky. Jiskřící stopa stoupající vzhůru za charakteristického sršivého zvuku, rozkvétající barevné efekty na obloze a jedinečná atmosféra slavnostního okamžiku – to vše je spojeno právě s těmito raketami. Ať už šlo o velké veřejné oslavy, vojenské přehlídky nebo politické slavnosti, rakety Zeveta vždy zajišťovaly jedinečný zážitek všem generacím.

 

Fontána brilantní

Fontána brilantní patří mezi klasické přízemní pyrotechnické efekty, které se ve své době vyráběly také ve společnosti Zeveta. Přestože se o tomto konkrétním výrobku zachovalo jen minimum dochovaných informací, je jeho konstrukce i způsob použití dobře známý z principů výroby ohňostrojné pyrotechniky.

Fontána měla tvar válcového tělesa s rozměry srovnatelnými s klasickou ohňostrojnou pochodní nebo raketou. Po zažehnutí začala fontána chrlit proud zářivých jisker a světelných efektů do zvoleného směru. Tento efekt nejenže přitahoval pozornost diváků, ale zároveň vytvářel působivou atmosféru vhodnou pro přízemní pyrotechnické sestavy, které byly často součástí slavnostních ohňostrojů.

Fontány, včetně těch ze Zevety, jsou oblíbené zejména díky možnosti nasměrování efektu, vysoké bezpečnosti při použití a snadné manipulaci. Díky jednoduché konstrukci, kterou tvořila papírová válcová trubice naplněná pyrotechnickou složí, si získaly oblibu nejen při velkých veřejných oslavách, ale i při menších soukromých akcích.

Tyto brilantní fontány jsou dokladem tradiční české pyrotechnické řemeslnosti a důkazem, že i zdánlivě nenápadný výrobek může výrazně přispět k celkové atmosféře ohňostrojné show.

 

Hvízdající běžec

Pískající běžec – unikátní zvukový efekt

Mezi zajímavé a netradiční výrobky společnosti Zeveta patřil pískající běžec. Tento ohňostrojný efekt vynikal zejména svým dynamickým pohybem a výrazným zvukovým doprovodem, což z něj činilo oblíbený doplňující prvek velkých ohňostrojů.
Pískající běžec se skládá z válcovitého tělesa z pevné papírové dutinky, ke které je připevněna menší trubička určená pro zavěšení na vodorovně natažený ocelový drát. Pro správnou funkci je nezbytné, aby měl vodicí drát délku minimálně 50 metrů. Po zapálení se běžec díky rychlému vývinu plynů uvnitř začne okamžitě pohybovat podél drátu. Tato jízda je doprovázena silným hvízdavým zvukem, který je pro tento efekt typický a u diváků vždy budil velký zájem a pobavení.

Historické složení pyrotechnické náplně vycházelo z použití chlorečnanu draselného a kyseliny gallové. V průběhu let však Zeveta, s ohledem na bezpečnost a spolehlivost, přešla na modernější směs chloristanu draselného a benzoanu sodného, která se v různých obměnách používá v pyrotechnice dodnes.

Iniciace tohoto výrobku probíhala pomocí černoprachové stopiny vedené do nitra běžce, případně elektrickým palníkem pro přesnou synchronizaci během ohňostrojné show. Pískající běžec tak nejen oživoval ohňostroje pohybovým a zvukovým efektem, ale stával se i dokladem technické kreativity českých pyrotechniků.

Stejně jako jiné válcové pumy a speciální ohňostrojné efekty prošel i pískající běžec v průběhu let řadou konstrukčních úprav, což dokládají i dochované dobové fotografie. Naše muzeum se může pochlubit originálním balením, které obsahuje tři kusy těchto jedinečných pyrotechnických výrobků.

 

Tříramenný vějíř

Tříramenný vějíř patřil mezi klasické přízemní pyrotechnické efekty, které byly v minulosti součástí produkce firmy Zeveta. Jednalo se o nepohyblivé těleso, jehož hlavním úkolem bylo po zažehnutí vytvořit jiskřivý efekt v podobě rozprostřeného vějíře. Pro svůj vizuálně působivý výstup byl tento efekt oblíbeným prvkem při slavnostních ohňostrojích a dalších veřejných akcích.

Konstrukce samotného vějíře vycházela z použití několika (nejčastěji tří) brilantních fontán, které byly pevně spojeny do jednoho tělesa. Po zapálení fontány současně chrlily proud zářivých jisker do různých směrů, čímž vznikl typický vějířovitý obrazec. Pro lepší efekt a zvětšení scény pro diváky se tyto vějíře často instalovaly do výšky, například pomocí dřevěných kůlů nebo speciálních stojanů.

Při větších ohňostrojných sestavách bylo možné použít více vějířů vedle sebe, rozestavených v pravidelných rozestupech na několika metrech. Výsledkem byla široká, zářivě jiskřící scéna, která dokázala zaujmout a nadchnout publikum.

Přestože se o tomto efektu dochovalo minimum detailních informací, je zřejmé, že tříramenný vějíř patřil mezi efektní a vyhledávané prvky české pyrotechnické tradice a ukazuje na řemeslnou invenci tehdejších výrobců ohňostrojné pyrotechniky.

 

Japonské slunce

Japonské slunce představuje jedinečný přízemní pyrotechnický efekt, který okouzluje především svým pohybem a pestrými barvami. Jde o speciální pyrotechnickou sestavu, která se po zažehnutí sama uvede do rotačního pohybu, přičemž opisuje na zemi kružnice a spirály a vytváří tak výjimečně atraktivní vizuální podívanou.

Typickým znakem Japonského slunce je bohatá sprška zlatožlutých, nebo také stříbrných jisker, které doplňují jasné a syté barvy plamenů. Efekt je zajištěn nejen samotnou pyrotechnickou náplní hlavního tělesa, ale i několika přidanými malými válcovými tělísky, umístěnými na konstrukci. Tato válcová tělíska jsou naplněna pyrotechnickou složí, která při hoření vytváří barevné plameny – například červené, zelené, modré nebo bílé.

Japonská slunce byla vyráběna v různých velikostech i barevných variantách, což umožňovalo jejich použití jak při menších, tak při rozsáhlých ohňostrojných show. Díky své konstrukci a efektu rotace se stala oblíbenou součástí přízemních pyrotechnických sestav.

I když se o konkrétních technických detailech tohoto efektu dochovalo pouze minimum informací, Japonské slunce patří bezesporu mezi vizuálně nejpůsobivější a nejoriginálnější pyrotechnické výrobky své doby. Jeho zlatý nebo stříbrný rotující efekt, doplněný o výrazné barevné stopy, byl vždy pro diváky nezapomenutelným zážitkem a dodnes je vyhledávaným prvkem v rámci retrospektivních ohňostrojných prezentací a muzejních sbírek.

 

Kulová puma

Kulová puma je jedním z nejikoničtějších pyrotechnických těles, která se používají při slavnostních ohňostrojích a velkých pyrotechnických show. Jedná se o stoupající pyrotechnické těleso, které se vystřeluje z moždíře do výšky desítek až stovek metrů. Po dosažení kulminačního bodu dochází k jeho roztržení, čímž se na obloze rozzáří nádherná kytice hvězd, stříbrných komet nebo zlatých chvostů.

Kulové pumy byly ve společnosti Zeveta vyráběny v několika variantách, přičemž každá nabízela jiný typ efektu a barevnosti. Nejčastějšími efekty byly hvězdové kytice v barvách bílá, žlutá, zelená, červená, modrá nebo různobarevné kombinace. Velmi oblíbené byly také pumy se zlatými chvosty, stříbrnými kometami nebo brilantními „hady“, které ještě umocňovaly slavnostní atmosféru.

Z pohledu konstrukce a technologie existovaly dva základní typy kulových pum – typ I a typ II. Oba tyto typy jsou dnes k vidění v našem muzeu v sekci exponáty, kde naleznete jejich podrobný popis, konstrukční analýzu a ukázky použitých materiálů. Expozice poskytuje návštěvníkům jedinečnou možnost blíže se seznámit s vývojem pyrotechnických efektů, historickými postupy výroby a s rozdíly mezi jednotlivými generacemi kulových pum.

Válcová puma

Válcová puma je velké pyrotechnické těleso válcového tvaru, určené k vystřelování z ocelového moždíře. Po dosažení vrcholného bodu vytváří bohatou světelnou kaskádu v různých barvách – bílá, žlutá, zelená, červená, modrá či kombinace, případně doplněnou o zlaté chvosty, stříbrné komety nebo třpytky.

V Zevetě se válcové pumy, často nazývané také „italské“, vyráběly od roku 1954. Oproti kulovým pumám mají větší počet světlic a umožňují také kombinované efekty (například konfety, dýmovničky nebo figurky). Barva laku na tělese určovala druh světlice a efektu.

Původně byly válcové pumy vyšší, později byla délka z bezpečnostních důvodů zkrácena a konstrukce upravena podobně jako u kulových pum. Typickým znakem byla barevná povrchová úprava a výrazné označení spodní části pro správné vložení do moždíře.

 

Létavice

Létavice je  válcové ohňostrojné těleso vystřelované z moždíře, které po výstřelu do výšky 40–80 m vytvoří na obloze mohutný hrozen svítících a zářících částí – tzv. „Tuláků“. Efekt je doprovázen oslnivými záblesky a silnými zvukovými výbuchy, díky čemuž byla Létavice považována za nejefektnější a nejhlučnější výrobek Zevety. Povrch tělesa je charakteristicky označen barvou khaki. Létavice se stala legendou nejen v české pyrotechnice, ale objevila se i v několika českých filmech.

 

Umělý dým pro filmové účely

Umělý dým pro filmové účely tvoří sypká pyrotechnická směs, kterou filmový pyrotechnik odsypával podle aktuální potřeby přímo na place. Tento materiál umožňoval rychle a efektivně vytvořit potřebný kouřový efekt pro natáčení scén.

Mezi další výrobky Zevety patřily také: dělová rána ohňostrojná

Fiesta Sibillante, další pomůcky a „poutač“

Mezi další výrobky patřily malé pískající raketky s názvem Fiesta Sibillante, které byly určeny i pro export do Itálie. Kromě toho se vyráběla také černoprachová stopina a komunikační trubice. Pro iniciaci pyrotechnických výrobků se používal větruvzdorný zapalovač nebo speciální ohňostrojná pochodeň.

Zajímavostí byl i výrobek nazývaný „poutač“ – několik dělobuchů spojených dohromady a časovaně odpalovaných. Poutač sloužil jako zvuková upoutávka před začátkem ohňostroje, aby diváci věděli, že se blíží samotné představení.

V roce 1954 se závod v Bojkovicích stal samostatným podnikem pod názvem „Vlárské strojírny n.p. Bojkovice“. Právě toto období znamenalo zásadní milník v historii podniku, protože zde byla zahájena výroba speciální signální munice, civilní pyrotechniky i součástková kooperace s dalšími průmyslovými podniky. Nejvýznamnější změnou se však stal rozvoj výroby „velké“ profesionální ohňostrojné pyrotechniky, která byla určena především pro státní oslavy, veřejné slavnosti 1. máje, VŘSR a další významné události.

Zeveta Bojkovice se postupně stala jediným podnikem v celém Československu, který komplexně vyráběl velkou profesionální pyrotechniku určenou pro ohňostroje. Sortiment zahrnoval vysokoletné rakety, kulové pumy, válcové (italské) pumy, speciální světlicové pumy i unikátní výrobek s názvem Létavice. Typickým rysem bylo barevné značení přímo na těle výrobku – barva povrchu nebo pruh jasně označovaly efekt, který puma po výstřelu vytvoří. U multifarebných efektů se používalo dělení poloviny těla různými barvami, případně speciální značky pro efekty se stříbrnými nebo zlatými chvosty.

Organizace a průběh velkých ohňostrojů byly v této době podřízeny přísné odbornosti a bezpečnostním pravidlům. Ohňostroje pro největší města, jako byly Praha, Brno, Ostrava nebo Bratislava, zajišťovali přímo pracovníci Zevety. Ve zbytku republiky, v menších městech a obcích, byli za realizaci odpovědní proškolení pyrotechnici, střelmistři, příslušníci Sboru národní bezpečnosti nebo Lidových milicí, kteří absolvovali školení a instruktáž právě v Zevetě. V každém regionu tak působil odborně vyškolený specialista, který měl za úkol nejen ohňostroj odpálit, ale i zajistit jeho bezpečný průběh podle tehdejších předpisů a metodiky podniku.

Tato centralizace výroby a odborná garance bezpečnosti udělaly ze Zevety Bojkovice po několik desetiletí naprostý monopol v oblasti profesionální ohňostrojné pyrotechniky v Československu. Výrobky Zevety se tak staly nedílnou součástí velkolepých státních slavností a zapsaly se do paměti několika generací.

Bezpečnostní předpisy v podstatě podobné těm dnešním. Pevná pracovní obuv, oblek, ideálně pogumovaný plášť, rukavice, helma, brýle či štít.

Všechny součásti vnějších pouzder ohňostrojných pyrotechnických výrobků, které byly vyráběny v Zevetě i v dalších tuzemských podnicích, byly z důvodu bezpečnosti vždy konstruovány převážně z papíru. Důvodem pro tento postup byla snaha minimalizovat riziko vzniku nebezpečných úlomků při explozi a zároveň umožnit co nejbezpečnější manipulaci s těmito výrobky jak ve výrobě, tak při samotném odpalování. Papírový obal nejenže při explozi nepředstavuje téměř žádné ohrožení pro diváky či obsluhu, ale také nevede elektrický proud a dobře se rozkládá v přírodě.

Použití papírových pouzder ovšem zásadně ovlivňuje i volbu pohonné náplně a způsob vystřelování. Z konstrukčních a bezpečnostních důvodů je možné všechny tyto ohňostrojné prostředky vystřelovat pouze pomocí černého prachu. Černý prach je tradiční pyrotechnická slož, která hoří dostatečně rychle i při nízkých tlacích a nízké hustotě náplně. Jeho rychlost hoření je navíc jen minimálně závislá na okolním tlaku, což je výhoda právě při použití v papírových obalech, které nesmí být vystaveny příliš vysokému tlaku, aby nedošlo k jejich předčasné destrukci. Tím je zajištěna bezpečnost jak při výrobě, tak při provozu ohňostrojů.

V praxi se každý druh ohňostrojného výrobku odpaluje podle přesně stanovených pravidel a za použití vhodného vybavení:

  • Vysokoletné rakety jsou opatřeny dřevěnými stabilizátory, které slouží k vedení letu. Před odpálením se tyto stabilizátory zasouvají do speciálních odpalovacích konstrukcí, které zajišťují správný úhel vzletu a bezpečnost obsluhy.
  • Kulové pumy se vystřelují z takzvaných moždířů, což jsou robustní trubice určené pro bezpečné vystřelení puma do výšky. V minulosti se používaly jak silnostěnné papírové, tak i ocelové moždíře, přičemž papírové nabízely větší bezpečnost při případném selhání puma.
  • Válcové pumy (italské) byly z konstrukčních důvodů téměř vždy odpalovány pouze z ocelových moždířů. Jejich tvar a větší délka vyžadovaly pevnější konstrukci moždíře i zajištění maximální stability při výstřelu.

Podle tehdejších bezpečnostních předpisů se moždíř zakopával přibližně ze tří čtvrtin své délky do země, což minimalizovalo riziko jeho převrácení a zvýšilo celkovou stabilitu při odpalování. Moždíře byly rozmisťovány v bezpečných vzdálenostech od sebe, aby se předešlo případnému domino efektu při nehodě. Pro zvláště velkolepé efekty a synchronní odpaly se z moždířů často vytvářela takzvaná hromadná hnízda – skupiny několika moždířů umístěných vedle sebe, což umožňovalo odpálit více pum současně nebo v rychlém sledu.

Důraz na bezpečnost, spolehlivost a efektivitu odpalu byl v tehdejší praxi naprostou prioritou a všechny tyto zásady dodnes tvoří základ moderní pyrotechnické praxe.

V současné době se v oblasti profesionální pyrotechniky běžně používají moždíře vyrobené ze sklolaminátu, HDPE (vysokohustotního polyetylenu) nebo z kovu, nejčastěji z hliníku či oceli. Tyto materiály nabízejí vynikající pevnost, odolnost vůči opotřebení i vysokou bezpečnost při opakovaném používání na ohňostrojových akcích. Sklolaminátové moždíře jsou ceněny především pro svou nízkou hmotnost, snadnou manipulaci a minimální riziko vzniku nebezpečných úlomků při případném incidentu. Moderní HDPE moždíře zase vynikají svou pružností a schopností odolávat extrémním tlakům i teplotám, což je klíčové při odpalování kulových pum a dalších pyrotechnických výrobků.

Kromě tradičních ohňostrojných efektů, jako jsou vysokoletné rakety, kulové pumy nebo válcové pumy (často označované jako italské pumy), se v minulosti na veřejných oslavách a slavnostech hojně využívaly také armádní signalizační prostředky. Typickým příkladem jsou signální náboje ráže 26,5 mm, které nabízely širokou paletu nočních efektů, například krátký nebo dlouhý červený déšť, zelenou hvězdu, červenou hvězdu, bílou hvězdu či bílou hvězdu na padáčku. Často se používal i šrapnel pro dramatický efekt. Mezi další běžně využívané armádní prostředky patřily ruční osvětlovací rakety typu РСП-30, 40-R-Os nebo CXT-40. Kuriozitou byl také osvětlovací prostředek Os 60, což byla speciální kulová puma kalibru 150 mm se světlicí a padákem, která umožňovala dlouhodobé osvětlení prostoru například při hromadných akcích.

Při zpětném pohledu na vývoj velké profesionální pyrotechniky v Zevetě Bojkovice není možné s jistotou říci, co přesně stálo za inspirací jejích inženýrů. Je však patrné, že konstrukční tvary válcových pum a řada technických detailů nápadně připomínají historické a tradiční výrobky z Itálie. Právě proto se v českém prostředí těmto výrobkům začalo říkat „italské pumy“, přestože v tehdejší době neexistovala možnost legálního dovozu pyrotechniky ze zahraničí, a vše muselo být řešeno domácím vývojem a výrobou.

Za zmínku stojí také přesné rozměry používaných pyrotechnických efektů. Například kulové i válcové pumy vyráběné v Zevetě měly ve skutečnosti průměr 89–90 mm, přestože se běžně uváděly jako kalibr 100 mm, protože byly odpalovány z moždířů této velikosti. Podobná situace panuje i v dnešní době: moderní čínské kulové pumy mají většinou průměr 92 až 95 mm (v závislosti na konkrétním výrobci), zatímco HDPE moždíře se vyrábějí v rozměrech například 110×4,2 mm až 110×6,6 mm. Sklolaminátové moždíře mají rozměry opět mírně odlišné, což je dáno specifikem použitého materiálu a výrobní technologií.

Tato rozmanitost produktů, materiálů a technologií odráží bohatou historii i neustálý vývoj v oblasti pyrotechniky, přičemž bezpečnost, efektivita a vizuální působivost zůstávají i nadále hlavními prioritami jak u profesionálních ohňostrojů, tak při výrobě a používání moždířů či dalších pyrotechnických prostředků.

Zeveta Bojkovice

Italské válcové pumy 

V obou případech, tedy jak u kulových, tak válcových pum, se nachází ve spodní části takzvaný výmet, který slouží k vystřelení tělesa z moždíře do vzduchu. V horní části pumy je vždy obdobné technické řešení iniciace efektu. Vývoj válcových pum však prošel v průběhu let významnou změnou: během 80. let došlo z bezpečnostních i ekonomických důvodů ke zkrácení jejich délky. Zatímco původní válcové pumy Zevety (viz fotografie výše) měly výšku přibližně 23–25 cm včetně horního zpožďovače, po modernizaci byla jejich délka zhruba poloviční, tedy okolo 12 cm.

Tato změna se projevila i v konstrukci zpožďovače, který byl nově umístěn do spodní části výmetu, podobně jako je tomu u kulových pum. Díky této úpravě byla manipulace s pumou jednodušší a bezpečnější. Aby se předešlo nechtěnému vložení pumy obráceně, byla válcová puma na spodní části výmetu opatřena výrazným štítkem s nápisem: „POZOR VÝMET! – vložit výmetem až na dno moždíře“. U kulových pum tato situace nenastávala, protože jejich kónický tvar jasně určoval, která část patří ke dnu moždíře.

Tato konstruktivní opatření nejen zvýšila bezpečnost při odpalování ohňostrojů, ale zároveň přispěla k větší spolehlivosti i praktičnosti při manipulaci a přípravě profesionálních pyrotechnických efektů.

V případě klasických světlicových kulových a válcových pum se používal výhradně kalibr 100 mm. Tyto pyrotechnické výrobky byly určeny především pro noční efekty a jejich hlavním úkolem bylo vytvořit intenzivní světelnou podívanou na obloze během ohňostrojů a slavnostních akcí.

Pro denní efekty se však v pyrotechnickém průmyslu využíval speciální prostředek známý pod názvem „Prapory“. Jednalo se o unikátní kulové pumy s kalibrem 150 mm, jejichž konstrukce byla přizpůsobena právě pro zviditelnění efektu i za denního světla. Tato puma byla rozdělená na dvě části. Ve spodní polovině se nacházela rozpojovací a inertní náplň, která sloužila k bezpečnému rozdělení pumy po odpálení. V horní polovině byla pečlivě složená vlajka – na spodním konci zatížená, na horním opatřená brzdícím padáčkem. Po vystřelení a následném rozpojení ve výšce se vlajka automaticky rozvinula a pomalu se snášela k zemi, čímž vytvořila výrazný denní efekt viditelný i z velké vzdálenosti.

Zajímavostí je, že podobné pumy byly v tehdejší Německé demokratické republice (DDR) velmi rozšířené pod názvem „Flaggenbombe“. Vyráběly se nejen v kalibru 150 mm, ale dokonce i větším 200 mm. Významným výrobcem těchto speciálních denních pyrotechnických prostředků byla firma VEB Pyrotechnik, Silberhütte – Werk Berlin Buchholz. Tyto prapory a flaggenbomby byly často využívány při vojenských přehlídkách, státních slavnostech i významných sportovních nebo politických událostech, kde bylo potřeba upoutat pozornost a zanechat silný vizuální dojem i za plného denního světla.

Později se výrobě tzv. „Tagesbombe“ věnovala také významná německá společnost Weco. Tyto denní bomby navazovaly na tradici speciálních pyrotechnických efektů určených především pro denní použití, například při velkých veřejných oslavách, vojenských přehlídkách nebo sportovních událostech. Tagesbombe fungovala na podobném principu jako „prapory“ či „flaggenbombe“ – po vystřelení do výšky došlo k rozpojení těla pumy a na padáčku se snesl barevný prapor, vlajka nebo jiný výrazný objekt, který byl dobře viditelný i za plného denního světla.

Společnost Weco tak navázala na předchozí inovace v oblasti denní pyrotechniky a díky svému technologickému zázemí posunula kvalitu a spolehlivost těchto efektů na ještě vyšší úroveň. Tagesbombe od Weco byly rovněž velmi vyhledávané na velkých slavnostech v Německu a svým netradičním efektem vždy vzbudily zaslouženou pozornost publika.

Originální dobové video z té doby bohužel nemáme k dispozici, proto alespoň pro představu přikládáme moderní video, které ukazuje, jak podobný denní pyrotechnický efekt vypadá v praxi. I když se jedná o současné záznamy, princip a vizuální účinek těchto denních pum zůstává velmi podobný historickým výrobkům, které se používaly v minulosti. Video názorně demonstruje rozvinutí vlajky či barevného objektu na padáčku po výmetu do vzduchu, což vždy vzbudilo pozornost a zájem diváků nejen při slavnostních příležitostech.

Kromě „Praporů“ existovaly také speciální typy kulových pum, které po výmetu rozhodily malá barevná papírová zvířátka. Jednalo se o kalibr 150 mm. Zeveta využila komponentů výrobku osvětlovací prostředek Os – 60. Tyto efekty byly určeny především pro děti a často se s nimi setkávali například na pionýrských táborech, kde měly velký úspěch a přinášely radost i překvapení. Na rozdíl od praporových pum, které byly určeny zejména pro slavnostní a oficiální příležitosti jako vojenské přehlídky či státní události, byly tyto „dětské“ pumy zaměřeny čistě na zábavu mladších účastníků různých akcí.

Pokud jde o kulové pumy vyráběné podnikem Zeveta Bojkovice, používal se výhradně kalibr 100 mm. Jiný kalibr klasických nočních světlicových pum z této produkce nám není znám.

Doba byla skutečně velmi složitá a komplikovaná po všech stránkách. Dovoz profesionální ohňostrojné pyrotechniky ze zahraničí byl z politických důvodů prakticky nemožný a nepřipadal v úvahu. Inženýři a technici v Zevetě se tedy museli spolehnout výhradně na vlastní zdroje, zkušenosti a nápaditost.

Při výrobě pyrotechnických efektů tak využívali materiál dostupný přímo ze závodu. K plnění kulových a válcových pum se například používaly světličky typu Petit o rozměrech 10 x 15 mm s černoprachovým nápalem, které byly původně určeny jako náplň pro hliníkové nábojnice ráže 26,5 mm. Právě tyto světličky tvořily základ světelných efektů v kulových a válcových pumách vyráběných Zevetou Bojkovice. Tento postup byl nejen praktický, ale i ekonomicky výhodný, protože umožňoval efektivní využití dostupných výrobních kapacit a materiálu v podmínkách omezených možností dovozu.

Kulová puma typ I obsahovala celkem 24 ks světliček. U kulové pumy typ II bylo použito 16 ks světliček většího rozměru (konkrétně 22 x 13 mm). V případě původní dvoupatrové italské pumy se dovnitř vkládalo až 64 ks světliček o rozměrech 10 x 15 mm, nebo jen 40 ks větších světliček (22 x 13 mm), v závislosti na požadovaném efektu.

Speciálním výrobkem byla i Létavice, kde bylo uvnitř pouzdra uloženo 37 ks tzv. „Tuláků“. Ještě silnější efekt přinášela kulová puma 100 mm zvaná Gigant, která obsahovala zábleskovou slož a na obloze vytvořila mohutnou explozi se světelným zábleskem. Tento efekt je dnes známý pod moderním názvem „Titanium Salute“. Kulová puma Gigant však byla k vidění jen zcela výjimečně.

Zeveta vyráběla tyto pyrotechnické produkty v plném rozsahu ještě několik let po roce 1989. Výroba profesionální ohňostrojné pyrotechniky v Bojkovicích byla víceméně ukončena na přelomu let 1998–1999, i když ještě po roce 2000 se výjimečně objevily malé série těchto výrobků pro specifické účely. Šlo však již o zcela ojedinělé kusy.

K úplnému zastavení výroby došlo v důsledku masivního dovozu levné pyrotechniky z Číny, se kterou již nebylo možné v domácích podmínkách úspěšně konkurovat.

Výrobky Zevety bylo možné spatřit při ohňostrojích po celém území bývalého Československa. Využívaly se při různých příležitostech, jako byl Silvestr, Nový rok, Vítězný únor, oslavy 30. dubna, 1. máje nebo 9. května, VŘSR a další významné slavnostní události, například při dokončení vodních děl Slapy či Orlík.

V galerii níže můžete vidět několik z těchto dobových ohňostrojů a výrobků Zevety. Doporučujeme vám navštívit naše exponáty, kde jsou některé produkty Zevety popsány velmi podrobně.

Doporučujeme navštívit naše exponáty kde jsou velmi podrobně popsány některé produkty Zevety.

Pokud se chcete dozvědět více o zbrojovce Zeveta Bojkovice tak určitě doporučujeme navštívit web: https://www.neopyro.cz/