Společnost vznikla v roce 1936 pod jménem Kyšer a spol. Jejím zakladatelem byl pan Vítězslav Kyšer. Předmětem podnikání byla chemická, zbrojní a pyrotechnická výroba. Přesněji „výroba pyrotechnických složí, látek a předmětů ohňostrojných“. Asi o čtyři roky později byl název podniku změněn na Chemické a zbrojní závody. Výroba byla přeorientována na zbrojní výrobu, která tvořila asi 70 % produkce. V dalších letech byl podnik začleněn do Zbrojovky Brno. Převažovala hlavně pyrotechnická výroba pro Ministerstvo obrany. Společnost byla sice založena a kolaudována pro výrobu pyrotechnických složí a látek ohňostrojných, ale během dalších let byla překolaudována pro potřeby státu a hlavní činností se stala samozřejmě výroba zbraní a munice. I přesto výroba ohňostrojných výrobků zcela nezanikla. Mezi první ohňostrojné výrobky patřily:

(popisky u fotografií jsou přesnou citací z originální dobové dokumentace z období konce 50´ let)

Bengálská pochodeň

Po zapálení vydává intenzivní barevné světlo po dobu asi 3 minut. Používá se k účelům osvětlovacím, značkovacím nebo signálním (při odpalování ohňostrojů) Skládá se z papírové trubice o průměru 27 mm a délce 350 mm. Těleso je naplněno světlicovou složí v barvách: červená, zelená nebo bílá a v horní části opatřeno iniciačním zařízením. Spodní část tělesa je opatřena kokovým hrotem k zabodnutí na určené místo nebo nástavec. Dodává se v balení po 10 ks. Návod k použití je nalepen na obalu. Dodává se v barvách: bílá, červená, zelená.

Raketa

Raketa je stoupající těleso, které na vrcholu své dráhy vrhá různé efekty. Vyrábí se v barvách: bílá, žlutá, červená, zelená, modrá, různobarevná, se stříbrnými chvosty, se zlatými chvosty, s třpytkami nebo s hvízdajícím efektem.

Fontána brilantní

Těleso ve  tvaru válce podobně jako u pochodně či rakety. Po zažehnutí tryská proud zářivých jisker do zvoleného směru. Používá se pro vytváření přízemních pyrotechnických sestav.

Hvízdající běžec

Zavěšuje se na vodorovně upevněný ocelový drát o délce minimálně 50 m. Po zapálení se běžec uvede do pohybu, který je doprovázen silným hvízdáním.

Tříramenný vějíř

Používá se jako přízemní nepohyblivé těleso, které po zažehnutí tvoří jiskřivý efekt v podobě vějíře.

Japonské slunce

Japonské slunce je přízemní pyrotechnická sestava, která se po zažehnutí uvede do pohybu, přičemž opisuje barevné kružnice a spirály, doprovázené sprškou zlatožlutých jisker. vyrání se v různých velikostech a barvách.

Kulová puma

Kulová puma je stoupající pyrotechnické těleso, vystřelované z moždíře, které se v kulminačním bodě rozzáří v kytici hvězd nebo stříbrných komet či zlatých chvostů. Vyrábí se s hvězdami v barvách: bílá, žlutá, zelená, červená, modrá nebo různobarevná, případně se zlatými chvosty, stříbrnými kometami nebo s brilantními hady.

Válcová puma

Velké těleso válcového tvaru vystřelované z pravidla z ocelového moždíře. Na vrcholném bodě těleso rozhodí bohatou světelnou kaskádu. Vyrábí se v barvách: bílá, žlutá, zelená, červená, modrá nebo různobarevná, případně se zlatými chvosty, stříbrnými kometami nebo s třpytkami.

Létavice

Ohňostrojné těleso vajíčkového tvaru. Na vrcholu dráhy letu vytvoří mohutný hrozen svítících a zářících létavic, doprovázené oslnivými záblesky a výbuchy.

Létavice byla v tu dobu zcela jednoznačně nejefektivnější ze všech ohňostrojných výrobků Zevety. Je také potřeba říct, že  ostatní výrobky Zevety (kulové a válcové pumy) neobsahovaly zábleskovou slož pro „rozbuch-rozhoz“ světlic a tudíž na obloze všechny ty barevné pumy se rozlétly do efektu téměř bezhlučně. Jen to jakoby šustilo, takže Létavice pak byly vnímány jako extrémně hlučné.

Pro účely filmu umělý dým. Sypká pyrotechnická směs, která se odsypávala dle potřeby filmového pyrotechnika.

Pro snadnější způsob iniciace zápalnice byl vyvinut tzv. „nasazovací zapalovač“. Papírová dutinka s hlavičkou ze zažehovací slože. Vnitřní průměr dutinky pro nasazení na zápalnici je 5,5 mm a délka 24 mm. K činnosti se přivede škrtnutím o třecí plošku zápalkové krabičky, podle přiloženého návodu.

Mezi další výrobky Zevety patřily také: dělová rána ohňostrojná

Dále také malé pískající raketky s názvem „Fiesta Sibillante“ určené také pro vývoz do Itálie. Vyráběla se také černoprachová stopina a koumunikační trubice. Pro iniciaci výrobků sloužil větruvzdorný zapalovač popř. ohňostrojná pochodeň.

Existoval také výrobek, který se nazýval „poutač“. Šlo v podstatě o několik kusů „dělobuchů“ (pospojované a odčasované). Bouchalo to nějakou dobu před vlastním ohňostrojem jako upoutávka, takže lidi věděli, že mají vyrazit nebo aspoň najít místo s výhledem.

V roce 1954 se závod stává samostatným podnikem pod názvem „Vlárské strojírny n.p. Bojkovice“. Hlavní náplní výrobního programu je rozšiřující se speciální výroba signální munice, civilní pyrotechnika a součástková kooperace. Toto období je z našeho pohledu zcela zásadní. Pro potřeby státu je zahájen vývoj „velké“ profesionální ohňostrojné pyrotechniky, která bude použita při oslavách 1. máje či VŘSR apod.

Zeveta Bojkovice byl jediný podnik, který vyráběl „velkou profesionální pyrotechniku“ určenou pro ohňostroje. Vyráběly se: vysokoletné rakety, kulové pumy, válcové pumy (světlicové zvané také jako italské pumy) a válcové pumy s názvem Létavice. Barva efektu byla znázorněna přímo na výrobku a to po celém jeho těle a nebo aspoň barevným pruhem. Pokud puma obsahovala více barev bylo označeno barevně 50/50 apod.

Velké ohňostroje v Praze, Brně, Ostravě či v Bratislavě – 1. máj (obvykle den před tím tedy 30. dubna), VŘSR apod.) zajišťovali zpravidla pracovníci Zevety. V jiném případě v ostatních menších městech a obcích po celém ČSSR Zevetou proškolený pyrotechnici, střelmistři, příslušníci SNB nebo Lidových milicí. V každém městě byl pyrotechnik, střelmistr či někdo jiný Zevetou vyškolený kdo zajišťoval ohňostroj.

Bezpečnostní předpisy v podstatě podobné těm dnešním. Pevná pracovní obuv, oblek, ideálně pogumovaný plášť, rukavice, helma, brýle či štít.

Protože všechny součásti vnějších pouzder pyrotechnických ohňostrojných výrobků jsou z důvodu bezpečnosti vyráběny z papíru, lze všechny prostředky vystřelovat jen černým prachem, který hoří dostatečně rychle i při nízkých tlacích, nízké hustotě náplně a rychlost hoření málo závisí na tlaku.

Vysokoletné rakety se stabilizátory zasouvají do odpalovacích konstrukcí k tomu určených. Kulové pumy se střílejí z tzv. moždířů a to buď ze silnostěnných papírových a nebo z ocelových. Válcové pumy (italské) se střílejí z pravidla pouze z ocelových moždířů. Moždíř se dle předpisů zakopával ze 3/4 své délky do země. Moždíře jsou od sebe v bezpečné vzdálenosti. Popřípadě se z moždířů tvoří tzv. hromadná hnízda.

V dnešní době se používají moždíře ze sklolaminátu, HDPE či z kovu.

Kromě standardních ohňostrojných výrobků (vysokoletné rakety, kulové a válcové pumy apod.) bylo v té době zcela běžné a také se velmi často využívalo armádních signalizačních prostředků jako např. signálních nábojů 26,5 mm a to všech nočních efektů (krátký, dlouhý červený déšť, zelená hvězda, červená hvězda, bílá hvězda, bílá hvězda na padáčku, šrapnel) Používalo se i ručních osvětlovacích raket typ РСП-30 nebo 40-R-Os a také CXT-40 či dokonce osvětlovací prostředek Os 60 což byla kulová puma kalibr 150 mm, která měla uvnitř světlici s padákem.

Nelze s jistotou říct, co přesně inspirovalo inženýry Zevety při vývoji velkých profesionálních výrobků. Domníváme se však, že dle naprosto identických konstrukčních tvarů se jednalo o výrobky z Itálie. Patrně i z toho důvodu se válcovým pumám říkalo „pumy italské“. Doba to byla v tomto ohledu velmi složitá a nějaký dovoz pyrotechniky ze zahraničí nepřipadal v úvahu. Pro lepší porovnání fotografie níže (válcové pumy kalibr 100 mm)

Je potřeba říct, že kulové i válcové pumy Zevety jsou ve skutečnosti kalibru 89-90 mm. Nejedná se tedy o přesný kalibr 100 mm, ale střílelo se z moždířů 100 mm a proto je tedy rozměr uveden jako 100 mm. Stejně tak dnes moderní čínské kulové pumy mají přesný průměr 92 až 95 mm (dle výrobce) a v případě moždíře HDPE se jedná o rozměr 110×4,2 až 110×6,6 mm apod. V případě sklolaminátu je rozměr ještě trošku jiný.

Zeveta Bojkovice

Italské válcové pumy 

V obou případech je spodní část výmet. V horní části je vidět totožné řešení iniciace. Během 80´ let došlo pravděpodobně z bezpečnostních a také ekonomických důvodů ke krácení délky válcových pum. Původní válcové pumy Zevety (na fotografii výše) měly totiž výšku cca 23-25 cm včetně horní části zpožďovače. Po zkrácení délky byla výška válcových pum přibližně poloviční tedy cca 12 cm. Zpožďovač byl nově umístěn ve spodní části výmetu podobně jako je tomu u kulových pum. Válcová puma byla na spodní části výmetu opatřena štítkem kde byl jasný popisek: POZOR VÝMET! – vložit výmetem až na dno moždíře. Tím se předešlo nechtěnému opačnému nabití do moždíře. U kulových pum toto nebylo potřeba, protože tam byl výmet díky kónickému tvaru zcela jasný.

V případě klasických světlicových kulových a válcových pum se jednalo pouze o kalibr 100 mm. Pro denní efekty se používalo prostředku s názvem „Prapory“. Jednalo se o kulové pumy kalibru 150 mm. V podstatě šlo o kulovou pumu, která je rozdělena na dvě poloviny. Ve spodní polovině je rozpojovací a inertní náplň, v horní je složena vlajka, na spodním konci zatížená, na horním opatřena brzdícím padáčkem. Po rozpojení se vlajka rozvine a padá k zemi. V té době také hojně používané v DDR pod názvem „Flaggenbombe“ a to jak v kalibru 150 mm tak dokonce i 200 mm. Vyráběla je společnost Veb Pyrotechnik, Silberhütte – Werk Berlin Buchhloz.

Později vyráběla tzv. „Tagesbombe“ také významná německá společnost Weco.

Originální dobové video z té doby bohužel nemáme tak pro ukázku aspoň jedno moderní video.

Kromě „Praporů“ byly i nějaké typy, které rozhodily malá barevná papírová zvířátka. Stříleli se hlavně pro děti na pionýrských táborech. Ty s prapory bylo možné vidět pravděpodobně jen na vojenských přehlídkách či při nějakých státních událostech.

Kulové pumy Zeveta Bojkovice taktéž pouze kalibr 100 mm. Jiný kalibr ohledně klasických nočních světlicových pum nám není znám.

Doba to byla velmi složitá ve všech směrech. Dovoz profesionální ohňostrojné pyrotechniky z jiné země nepřipadal z politických důvodů vůbec v úvahu. Inženýři Zevety se s tím museli vypořádat zcela sami.

K výrobě se využil materiál přímo ze závodu. K plnění kulových a válcových pum se použilo světliček typ Petit 10 x 15 mm s černoprachovým nápalem (světličky pro Al nábojnice 26,5 mm)

Kulová puma typ I obsahovala celkem 24 ks. Kulová puma typ II obsahovala 16ks světliček a světlička měla větší rozměr konkrétně 22 x 13 mm. V případě původní dvoupatrové Italské pumy bylo uvnitř celkem 64 ks světliček (10 x 15 mm) popř. jen 40 ks (22 x 13 mm) záleželo na typu efektu.

V případě Létavice bylo uvnitř pouzdra uloženo 37 ks „Tuláků“.

Ještě větší explozí byla kulová puma taktéž 100 mm zvaná Gigant. Tato kulová puma obsahovala zábleskovou slož a na nebi vytvořila velkou explozi se zábleskem. K vidění byla však jen velmi zřídka. Dnes tento efekt nese moderní název „Titanium Salute“.

Zeveta vyráběla tyto produkty v plné míře ještě pár let po roce 1989. Výroba této profesionální ohňostrojné pyrotechniky v Bojkovicích byla více méně ukončena koncem roku 1998-1999, i když ještě po roce 2000 vyrobili sem tam nějaké malé série těchto výrobků. Jednalo se však o zcela vyjímečnou konkrétní záležitost.

Výroba všech těchto profi produktů byla zastavena importem čínské, levné produkce, které se nedalo konkurovat.

Výrobky Zevety bylo možné vidět při ohňostrojích po celém ČSSR. Příležitostí bylo hned několik. Silvestr či nový rok, Vítězný únor, 30. dubna či 1. máje popř. tehdy 9. května, VŘSR či jiné významné slavnostní události jako např. dokončení vodního díla Slapy nebo Orlík. V galerii níže můžete vidět několik z nich.

Doporučujeme navštívit naše exponáty kde jsou velmi podrobně popsány některé produkty Zevety.

Pokud se chcete dozvědět více o zbrojovce Zeveta Bojkovice tak určitě doporučujeme navštívit web: https://www.neopyro.cz/