Období Rakousko-Uherska až první republiky

V období Rakousko-Uherska a dále až do první a druhé světové války byl na našem území prodej zábavní pyrotechniky zcela výjimečný. Existovalo zde sice několik firem, které se zabývali výrobou zábavní a profesionální pyrotechniky a realizací ohňostrojů, ale prodejna jako taková u nás existovala snad jediná a to konkrétně v Praze a byla zároveň prodejnou žertovných předmětů, kterou provozoval první koncesovaný Pražský pyrotechnik pan Bohumil Hájek. S prodejem, který známe dnes toto však nemělo nic společného. Pyrotechnika byla na tehdejší poměry velice drahá záležitost a mohl si ji dovolit jen někdo. Velký profesionální ohňostroj  byl společenskou událostí a byl realizován především k příležitosti oslav Svatojánské noci. V obchodě u pana Hájka bylo možné si koupit např. prskavky, bouchací kuličky, bouchací žabky, pochodně či bengálské ohně. Samozřejmě nesmíme zapomenout zmínit i výrobky pana Ing. Velinského (zbrojovka Jablůnka) a pana Kyšera (zbrojovka Zeveta) oba tito pánové totiž začínali výrobou pyrotechnických složí s koncesí k tovární výrobě a prodeji látek a předmětů ohňostrojných.

Období 1948 – 1989

V této době byl z politických důvodů na našem území prodej zábavní pyrotechniky zastaven. Nebylo totiž v národním zájmu, aby pyrotechnika jako taková byla volně přístupná veřejnosti. Na celém území ČSSR bylo možné si koupit pouze vánoční prskavky nebo tzv. kapslíky do dětských pistolek. Roku 1962 byl založen v Praze klub raketových modelářů Svazarmu a roku 1966 byl ve speciálních prodejnách pro modeláře zahájen prodej raketových motorků. Nejprve se jednalo o raketový motorek typ Synjet S2 vyroben závodem Sythesia Semtín, Pardubice. Motorek se skládal z hliníkové spalovací komory, ocelového tryskového dna, několika těsnění a ocelové spony, která držela pohromadě sestavený motor a plnila funkci tlakové pojistky proti roztržení spalovací komory. Do spalovací komory se před startem vložila tableta TPH (tuhá pohonná hmota) a zápalnice. Sestavený motor byl vložen do držáku v modelu a po zapálení zápalnice koukající z trysky, a rozhoření TPH byl model vypuštěn – hozením rukou. Po dohoření motoru model letěl jako kluzák. Motor se dal opakovaně použít. Počátkem 70. let byla výroba motorů řady „S“ zastavena. Na vývoji modelářských raketových motorů také pracovali v ZVS Dubnici nad Váhom. Konkrétně se jednalo o raketové motory Adast průměr 22 mm. V roce 1966 byla v ZVS Dubnica nad Váhom zastavena výroba raketových motorů Adast 22 mm a začala výroba motorů s průměrem 18 mm s papírovým pláštěm.

V této době nebylo možné si koupit cokoliv jiného jako např. rakety, fontány, římské svíce, petardy apod., protože u nás neexistovala žádná výroba zábavní pyrotechniky (kromě vánočních prskavek)

Jako silnější petarda tak často posloužily např. startovací (poplašné) či nastřelovací nábojky různých kalibrů.

Neexistoval zde ani dovoz zábavní pyrotechniky z ostatních zemí Evropy. Pyrotechnika pro širokou veřejnost byla tak dá se říct jedno velké tabu a z důvodu minimální šance jak získat informace tak lidé často riskovali svůj život a životy ostatních lidí při domácí pokusné výrobě pyrotechniky. Nejčastěji to bylo míchání Travexu k výrobě dělobuchů. Pokusy s karbidem vápníku, acethylenem nebo míchání suříku s ostatními látkami k výrobě bouchacích kuliček či v nejhorším možném případě výroba extrémně nebezpečných organických peroxidů (TATP, HMTD apod.) Těm méně zkušeným postačil návod ohledně  dvou šroubů a matkou do které se nasypala směs z hlaviček sirek či na šipku s ocelových hrotek napíchnutý směsí napěchovaný autoventilek apod. Slušnou ránu také vydala eternitová taška vložená do ohniště. Z celuloidového filmu a později školního pravítka byla úžasná dýmovnice.

Jsou ale známi i případy neodborného rozebírání vojenské munice nebo domácí výroby nitroglykolu či nitroglycerinu. Z povinné vojenské služby se nejčastěji ilegálně domů na Silvestra brala veškerá vojenská imitační pyrotechnika (výbušky, dýmovnice, světlice, Al nábojnice 26,5mm apod.)

Až později v 80´ letech byla určitá šance získat (propašovat) zábavní pyrotechniku nejčastěji z DDR. V ostatních zemích Evropy totiž byla výroba zábavní pyrotechniky a její prodej zcela běžný. Např. z Maďarska se dala sehnat menší pyrotechnika – malé kapslíky do dětských pistolek. Nebo z Polska lidé vozili kapslíky či „špuntovky“. K největším výrobcům zábavní pyrotechniky patřilo Německo a Holandsko. Konkrétně v DDR byl největším výrobcem zábavní pyrotechniky závod VEB Pyrotechnik v Silberhüte zmiňovaná již v roce 1440. Závod, který vznikl a sloužil původně pro výrobu stříbra. Zpracovávala se zde ruda vytěžená z okolních dolů. Později zde byla chemická výroba kyselin nebo mýdel a jiných olejů a tuků. V roce 1790 kníže Alexius Friedrich Christian von Anhalt-Bernburg udělil majiteli privilegium postavit práškový mlýn na výrobu černého prachu, zápalného prášku a loveckého prášku. Od roku 1893 byla také zahájena výroba zábavní pyrotechniky. Vyráběla se zde zábavní pyrotechnika pro širokou veřejnost tak i profesionální pyrotechnika určena pro ohňostroje.

Jak asi vypadala taková prodejna zábavní pyrotechniky? Bylo to hodně podobné tomu jako u nás v ČSFR začátkem 90´ let kdy se prodávala zábavní pyrotechnika nejčastěji v drogeriích a papírnictvích:

V závodě VEB Pyrotechnik Silberhütte (Freiberg) se mimo jiné vyráběla i munice či prostředky pro záchranné složky a armádu (signalizační záchranné prostředky – osvětlovací rakety, ruční světlicové pochodně nebo barevné dýmovnice)

V celém tehdejší ČSSR byl v podstatě jediný podnik zabývající se výrobou profesionální ohňostrojné pyrotechniky – Zeveta Bojkovice dříve pod názvy: Kyšer a spol. chemická, zbrojní a pyrotechnická výroba později součást  Zbrojovka Brno, Vlárské strojírny n.p. Bojkovice a později už jen Zeveta Bojkovice. Tento závod však vyráběl pyrotechniku pouze profesionální pro tehdejší slavnostní ohňostroje, které byli zpravidla pro oslavy politických výročí či jiných událostí jako např. vítězný únor, 30. dubna (1. máje), 9. května nebo na VŘSR či na nový rok a nebo významné stavby jako např. přehrada Slapy 1954 a Orlík 1961.

Období po roce 1989

Období velkých politických změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem roku 1989, které vedly k pádu komunistického režimu a přeměně politického zřízení na pluralitní demokracii. V oblasti hospodářství plánované ekonomiky na tržní. K podstatnému urychlení změn přispěl rozpad bývalého Východního bloku a narůstající nespokojenost obyvatelstva s ekonomickou a politickou situací v zemi. Některé zbrojovky, které vyráběly celé desítky let zbraně a munici pro potřeby státu se najednou ocitly ve zcela nové, nejisté situaci. Novým výrobním/obchodním programem těchto významných zbrojovek se stala výroba zábavní pyrotechniky.

Zeveta Bojkovice již od padesátých let měla perfektní zkušenost s výrobou profesionální pyrotechniky pro ohňostroje. Zeveta zahájila výrobní program „zahradní ohňostroje“ do kterého patřily výrobky: stříbrný zahradní“vodopád“ (ohněpád), sada světlicových raket, petarda Zeveta, malá hvízdající raketa s názvem Fiesta Sibilante s efekty – světlice nebo exploze apod.

Jablůnka nad Bečvou podobně jako Zeveta měla výborné zkušenosti s výrobou speciální pyrotechniky. Zde se také naskytla myšlenka výroby zábavní pyrotechniky. Vyráběly se zde hlavně motorky pro vysokoletné rakety různých druhů, velikostí i efektů a papírové tělesa pro římské svíce.

Pyros Praha Výrobu zahájil mezi roky 1991-92 pan Ing. Rychecký. Raketové komponenty a tělesa římských svící pro ně zajišťovala Jablůnka nad Bečvou. Pyrotechnické slože či přímo raketové motorky vyráběla také Jablůnka. Světličky pro ně zajišťovala Explosia Pardubice. Výrobky Pyrosu byli vysokoletné rakety různých druhů, velikostí i efektů, římské svíce, barevné stroboskopující tyčinky, fontány s názvem Geyser a mnoho dalších. Výroba po pár letech skončila z důvodu velké expanze pyrotechniky z Číny, které se nedalo cenově konkurovat.

Konštrukta, n.p., Trenčín později Konštrukta-Defence, a.s. také  zde se podobně jako u ostatních zbrojovek po zbrojařské konverzi v roce 1990 v prostorách státní zkušebny zrodila výroba zábavní pyrotechniky. Konkrétně se jednalo o výrobu zábleskových petard s názvem „Tresk“. Výroba byla ukončena v roce 1993-94 z důvodu velké expanze pyrotechniky z Číny, které se nedalo cenově konkurovat.

ADAST, n.p. (Adamovské strojírny později  ZVS Dubnica na Váhom) již během 80´ let se zde vyráběly raketové motorky pro modeláře. Později byla započata výroba zábavní pyrotechniky. Úplně prvními výrobky byli: petardy a vysokoletné rakety s názvem „Maska“ – jedná se o slovní spojení dvou jmen výrobních inženýrů – vývojářů a to konkrétně: Ing. Masár, Ing. Kanócz.

Privatex pyro s.r.o. byl založený panem Ing. Masárem v roce 1991. Výroba zábavní pyrotechniky byla zahájena ihned po vytvoření nové legislativy v roce 1992 v prostorách zbrojovky Slavičín. Prvními výrobky Privatexu byli vysokoletné rakety. Tělo rakety bylo celé z plastu. Světličky Privatexu vyráběla Explosia Pardubice.

Drutep společnost založená v roce 1952 která dodnes vyrábí vánoční prskavky jako jediný výrobce prskavek různých velikostí a druhů v celé Evropě.

Největší výrobce zábavní pyrotechniky ve světě je Čína. V Evropě jsou to dvě země, které se soustředí hlavně na výrobky pro ohňostroje – Itálie a Španělsko. Tyto dvě země mají v Evropě nejdelší tradici výroby pyrotechniky. Německo se soustředí hlavně na výrobu zábavní pyrotechniky.